Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Proč USA neukáží důkazy o sestřelení letu MH17? Chrání zdroje

  8:17aktualizováno  8:17
Víme jistě, jsme přesvědčeni, máme důkazy, ale neukážeme je. Zatím. Spojené státy čelí kritice, že nechtějí zveřejnit nezvratné důkazy o zřícení malajsijského boeingu na východní Ukrajině. Proč? Snaží se zřejmě chránit své zdroje a technologie před vyzrazením.

Trosky letounu malajsijských aerolinek s 298 lidmi na palubě, který se zřítil na východní Ukrajině (17. 7. 2014). | foto: Reuters

Zatímco bezprostředně po zřícení letu MH17 na Ukrajině američtí představitelé v čele s prezidentem Barackem Obamou, viceprezidentem Joe Bidenem a šéfem diplomacie Johnem Kerrym jasně "ukazovali prstem" na území proruských separatistů, že právě odsud vylétla raketa, která zničila malajsijský letoun, teď už nekolikátý den v řadě mlčí.

PŘEHLED: Zkázu boeingu i paniku povstalců halí konspirace.

Zatímco ruští generálové se vší pompézností v obřím operačním středisku malovali na obrazovkách své verze událostí, americké tajné služby i přes opakovaná tvrzení o jasných důkazech předložily světu zatím jediný avšak ne příliš zdařilý snímek znázorňující trajektorii vypálené střely. Musíte nám prostě věřit, tvrdí.

Americké tajné služby, vybavené moderní sledovací technikou včetně satelitů, pravděpodobně skutečně přesně vědí, co se nad Doněckem před týdnem stalo - tedy možná i to, zda, odkud a kým byla raketa odpálena. Proč ale nezveřejní nevyvratitelné důkazy v podobě satelitních snímků či nahrávek?

"Obecně je někdy potřeba držet si informace pro vlastní potřebu, aby byl uchráněn jejich zdroj," konstatoval bezpečnostní poradce a bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor.

Zveřejnění důkazů by totiž mohlo ohrozit zdroje či technologie, kterými Američané disponují a jejich současné prozrazení by do budoucna mělo na pomyslných miskách vah daleko nižší váhu, než jejich využívání v budoucnu.

Američané se poučili z Iráku

Nasvědčují tomu i vyjádření americké diplomacie. Prakticky každý den probíhá na americkém ministerstvu zahraničí pravidelný denní tiskový brífink, kde mluvčí diplomacie Marie Harfová vcelku rozsáhle probírá s korespondenty nejvlivnějších médií aktuální události.

Gaza, Izrael, Egypt, Indie a samozřejmě Ukrajina. "Máme důkazy, že..." začíná Harfová  prakticky pokaždé ohledně situace na Ukrajině. Když se však novináři dožadují nějakého snímku či nahrávky, vždy se opakuje podobný scénář.

"Počkejte. Musíme chránit naše citlivé zdroje a metody. Musíme, protože pokud to neuděláme, nebudeme v budoucnu schopni získávat takový druh informací, pokud budou odtajněním ohroženy. Věřte mi, chci mít možnost odtajnit více," uvádí Harfová.

Případné uvolnění utajovaných materiálů podléhá podle ní určitému zákonem danému postupu, který zohledňuje všechny aspekty. Tedy i to, zda by jejich zveřejnění, byť by bylo sebezáslužnější a konkrétně v případě zřícení letounu na Ukrajině jasně odhalilo viníka, neohrozilo národní zájmy a možné budoucí operace.

A "nepomůže" ani argument jedné z korespondentek, jestli to platí i pro případ, kdy zemřelo takřka 300 lidí.

Podle Šándora je to důsledek jistého poučení Američanů z minulosti. Především z Iráku, kdy v roce 2003 tehdejší šéf diplomacie Collin Powell ukazoval všude "zaručené" snímky iráckých skladů s chemickými zbraněmi, což se posléze stalo záminkou k invazi a svržení režimu Saddáma Husajna. Chemické zbraně se však v Iráku nikdy nenašly.

Zmanipulováno! Řeknou vždy kritici

To, že Spojené státy, ale i Rusko a případně další země, situaci na Ukrajině sledují s pomocí satelitů je podle Šándora více než jisté. Chtějí mít své vlastní informace o situaci.

Víte, co vám tajně létá nad hlavou? Družice vás poznají po hlase

Zveřejnění tajných informací z těchto zařízení, co se 17. července nad Ukrajinou skutečně stalo, navíc vůbec nenahrává momentální doba, kdy v podstatě jakýkoliv obrazový či zvukový materiál "druhá strana" může a většinou chce označit za zmanipulovaný.

"Rusové dali záměrně na stůl příliš mnoho eventualit a rozpoutala se brutální psychologická informační válka," uvedl Šándor s odkazem na zmiňovanou prezentaci ruských generálů. Na té mistrně světu předhodili několik verzí incidentu, jako civilní boeing mohl sestřelit ukrajinský bitevník Su-25 nebo baterie protiletadlových střel ukrajinské armády.

"Pamatuji se, jak před lety úplně stejně s mapkami a kresbami vystupoval sovětský generál Nikolaj Vasiljevič Ogarkov a líčil vlastní verzi incidentu, při níž sověti sestřelili v září 1983 u Sachalinu civilní korejský dopravní letoun," podotkl Šándor.

Současné mlčení představitelů USA považuje za období, kdy se takzvaně "ubírá pára" a po prvotních ostrých reakcích a obviněních se snaží deeskalovat napětí. "Nemyslím ale, že by Američané skrytě za oponou nějak handlovali s Ruskem, aby incident Moskvu nějak nepoškodil," dodal Šándor.

Dokladem toho může být podle něj i mlčení NATO. Jindy v reakcích a prohlášeních ohledně ukrajinské krize aktivní generální tajemník Anders Fogh Rasmussen nebo vrchní velitel aliančních sil Philip Breedlove se od inkriminovaného dne, kdy se malajsijský stroj zřítil, nijak nevyjádřili. "Možná je to dohoda členských zemí a záměr k deeskalaci vztahů s Ruskem. Aby Aliance nemohla být obviněna z nějakého vměšování do vyšetřování," naznačil Šándor.

Na přímý "útok" ruských generálů, jestli vůbec Američané nějaké satelitní snímky mají, se ozval zatím pouze velitel vesmírných operací amerického letectva William Shelton. Odmítl sice jakkoliv potvrdit, že se na sledování situace nad Ukrajinou podílely v inkriminovanou dobu satelity systému SBRIS (Space Based Infrared Systems), schopné přesně detekovat a sledovat odpálení střel, podotkl však, že "se systém skládá z velmi kvalitních, citlivých a velmi přesných" satelitů.

Notebook, batoh, boty. Pohled na trosky boeingu:

Autor: natoaktual.cz


Témata: Boeing , NATO, Raketa




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.