Už dřív prezident George Bush starší navrhoval, že by na první cizí planetě mohli přistát lidé v roce 2019 - u příležitosti padesátého výročí vysazení prvních lidí na Měsíci. Rusové předpokládají, že by tam zamířil planetolet se šestičlennou posádkou doprovázený automatickou nákladní lodí.
Celá expedice by měla trvat 440 dnů, přičemž trojice lidí by na několik týdnů sestoupila na povrch planety. To je však první úvaha. Zahraniční odborníci navrhují rovněž jiné scénáře - například vyslání dvou strojů současně, aby si v případě potřeby mohly jejich posádky vzájemně vypomoci, a podobně.
To všechno by mělo být jasnější v roce 2005, kdy mají odborníci obou zemí předložit první podrobnější plán. Kromě toho předtím musí Mars důkladně prozkoumat automatické sondy.
Letos v květnu a v červnu Američané vypustí k Marsu dva automaty, které povezou dvě průzkumná vozidla. Navážou na práci vozítka Sojourner, které s velkým úspěchem jezdilo na planetě před šesti lety. Svoji sondu, nazvanou Beagle, pošle v létě na povrch Marsu také Evropská kosmická agentura. Vynese ji ruská raketa z kosmodromu Bajkonur.
Rusko a USA chystají společnou cestu na Mars
Podle představ ruských vědců by měli přistát první lidé na Marsu už v roce 2014.
Uvažují o letu lodě se šestičlennou mezinárodní posádkou a jedním plavidlem zásobovacím.
Tři výzkumníci by sestoupili na povrch planety na několik týdnů. Výprava by měla trvat celkem 440 dnů. Rusové odhadují cenu na miliard dolarů, Američané jsou tomto ohledu skeptičtější a uvažuo částce několikanásobně vyšší. Třetinu ceny má zaplatit Moskva.
Před dvěma roky se Američané Rusové dohodli na tom, že tuto expedici připraví společně a že její definitivní plán odborníci dokončí v roce 2005. Avšak od té doby tento projekt usnul.
Až v pondělí si ředitel americké NASA Sean O'Keefe a ředitel ruské Kosmické agentury Jurij Koptěv při rozhovorech v Moskvě tento úmysl potvrdili. Současně se domluvili, že i veškerý další průzkum sluneční soustavy pomocí automatů budou dělat společně.
Stále se hledá voda
Poslední léta vypouštějí meziplanetární automaty pouze Američané. Ruské stroje jsou příliš poruchové, protože jejich konstruktéři nemají k dispozici tak kvalitní elektroniku jako zaoceánská konkurence. Navíc po rozpadu Sovětského svazu nedostávali ruští vědci na kosmický výzkum dost peněz. Naposled se zhroutila velká automatická sonda Mars v roce 1996.
Zato Američané s úspěchem pokračují ve studiu těles sluneční soustavy pomocí chytrých automatů, zvláště se zajímají o Mars. V létě 1997 excelovalo na jeho povrchu americké průzkumné vozítko Sojourner, mezitím zakroužilo okolo tohoto nebeského tělesa několik umělých družic, které je fotografují a sbírají i další údaje.
Letos v květnu a v červnu Američané vypustí k Marsu dva automaty, které povezou dvě podstatně větší vozidla. Na povrchu planety by měly přistát 4. a 25. ledna příštího roku. Zatímco Sojourner najezdil za čtvrt roku sto metrů, nové rovery mají urazit tuto vzdálenost za jediný marsovský den zvaný sol.
Mars Express
Také Evropská kosmická agentura ESA připravila za účasti NASA automatickou sondu Mars Express, která poletí v létě. Skládá se ze dvou částí - z družice a z výsadkového modulu nazvaného Beagle 2. (Na paměť Charlese Darwina, který obeplul zeměkouli na lodi Beagle.) Na dráhu ji vynese ruská raketa.
Jaký je hlavní úkol těchto průzkumníků? Pokusit se najít důkazy o přítomnosti vody na Marsu v minulých dobách. Už dřív odvysílaly automatické sondy kroužící okolo této planety údaje a snímky, které ukazovaly, že na povrchu leží obrovské ledovce, a rovněž vykazovaly stopy po korytech dávných řek.
To všechno jsou však jenom nepřímé důkazy. Dokončení ze strany C9 A proč vědci tolik baží po vodě? Stále totiž platí tvrzení, že voda je nezbytnou podmínkou pro život. Nalezení vody, ať už v jakékoliv podobě, anebo stop po její někdejší přítomnosti by potvrzovalo, že na Marsu existuje nebo existoval život. Ale než se začne chystat ke startu první výprava s lidskou posádkou, musí tam vědci vyslat ještě mnoho automatů.
Další expedice nezbytné
Americká NASA předpokládala v roce 2001 následující scénář:
• 2005 Mars Reconnaissance Orbiter. Umělá družice planety vybavená mimořádně kvalitním fotoaparátem, který bude předávat na Zemi snímky objektů o velikosti jídelního stolu i jídelního talíře
• 2007 Scout Mission. Tato sonda by měla vyzkoušet, jestli se v atmosféře Marsu dají používat lehká letadla a balony, případně vysadí na povrchu menší výzkumnou stanici.
• 2009 Long-range Rover. Předpokládá se vysazení velkého vozu vybaveného pro dlouhodobý průzkum a s ním rovněž malé pohyblivé rovery.
• 2014 Sample Return. Přivezení vzorků z povrchu Marsu do pozemské laboratoře.
Přesný scénář této expedice zatím není jasný. Uvažuje se o dvou typech těchto výprav. Buď by tam nejdřív přistálo několik vozů, které by delší dobu sbíraly vzorky a po příletu dalších sond by jim je předaly, aby je odvezly na zemi, nebo nabrání půdy a odlet s ní uskuteční jeden typ meziplanetárního automatu - podobně jako Sověti vozili vzorky z Měsíce.
Termíny jsou samozřejmě pouze orientační. Často se stává, že se vypuštění automatů opozdí, protože konstruktéři narazí na nečekané překážky nebo najednou chybějí peníze. To všechno nyní prožívají týmy odborníků, kteří vyprojektovali a stavějí Mezinárodní kosmickou stanici ISS.
Otazníky nad termínem
Cesta Země - Mars potrvá asi devět měsíců, několik týdnů bude posádka zkoumat povrch planety a návrat potrvá dalších šest až devět měsíců. To bude velice náročné jak pro lidi, tak pro stroje.
Nesmíme zapomenout, že tato plavidla poletí vzdáleným vesmírem, daleko od Země, takže v případě poruchy se nebude moci vrátit. Proto se také uvažuje o tom, že by současně letěly dva, případně dokonce tři stroje s lidmi, kteří si tak budou moci navzájem vypomáhat.
Někteří odborníci rovněž doporučují, aby se před startem vypustily na oběžnou dráhu Marsu nákladní automaty se zásobami potravin, vody, paliva a náhradních součástek.
Rusové by chtěli poslat první odvážlivce na meziplanetární cestu už v roce 2014. Avšak doba, která bude zapotřebí k tomu, aby automatické sondy vyšlapaly trasy pro člověka, se nedá zkrátit, spíš se bude prodlužovat.
Pravda, na spoustě úkolů, které směřují k přípravě této expedice, se pracuje přes dvacet let. Nicméně postavit a vyzkoušet planetolet či planetolety, ve kterých budou jednotlivé rozpracované systémy fungovat, nebude jednoduché.
Vždyť tyhle stroje musí bez závažnější poruchy fungovat ve velmi krutém a nehostinném prostředí vesmíru dva roky. Také cena 20 miliard dolarů, o níž mluví Rusové, je směšně nízká - ve Spojených státech se uvažuje o 80-100 miliardách.
Meziplanetární expedice nemohou být záležitostí pouze jednoho či dvou států, ale stejně jako ISS úkolem mezinárodním. Rozhodně se na ní budou podílet Evropané a Japonci, možná se přidají i ambiciózní Číňané.
I když se třeba všichni účastníci nakonec shodnou na cílovém termínu roku 2014, spíše musíme čekat, že se start zpozdí. Třebaže se vhodná "okna" k přeletům mezi Zemí a Marsem opakují každé dva roky, do velmi výhodné pozice se tyto planety dostanou v roce 2019. A to je rok, o němž už dřív mluvil prezident George Bush starší - padesát let po přistání prvních lidí na Měsíci.
Projekty mezinárodní, nebo ruské?
Ze bývalých výšin spadla sovětská kosmonautika do obrovského chaosu a nedostatku. Prezident Vladimir Putin, který si dobře uvědomuje, že k velmocenské prestiži patří plnohodnotná kosmonautika, chce její financování zlepšit a podílet se na velkých mezinárodních projektech.
Zato komunistická strana, která je v Rusku poměrně silná, prosazuje místo toho cíle ryze národní, zvláště pak odchod z účasti na stavbě a provozu Mezinárodní stanice ISS a vybudování vlastní orbitální laboratoře Mir 2. Avšak tento přístup není realistický.
Západ má na spolupráci s Ruskem při takových náročných expedicích zájem. Ruští kosmonauti, lékaři a další specialisté mají neocenitelné zkušenosti s dlouhodobými pobyty ve vesmíru. Ruští konstruktéři postavili v šedesátých letech tak vynikající raketové motory, že je Američané po menším vylepšení dodnes nakupují.
A takových znalostí je mnohem víc. Také však bude záležet na mezinárodní politické situaci. Vážná krize mezi Ruskem a Spojenými státy by mohla takové projekty poškodit a přinejmenším zabrzdit.
|
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O MARSU • Dráha okolo Slunce měří 227 940 000 km. • Průměr planety je 6794 km. • Průměrná teplota dosahuje minus 55 °C. • Minimální teplota činí minus 133 °C. • Maximální teplota vystupuje na plus 27 °C. • Povrch je pevný podobně jako na Zemi. • Nejvyšší hora Olympus Mons se tyčí 24 km nad planinou, má základnu o průměru přes 500 km. Je to nejvyšší hora ve sluneční soustavě. • Největší impaktový kráter Hellas Planitia má průměr 2000 km a hloubku 6 km. • Největší proláklina Tharsis je dlouhá 4000 km a hluboká 10 km a je nejrozsáhlejší ve sluneční soustavě. • Den na Marsu trvá 24 hodin 37 minut 22 sekund. • Rok trvá 669 marsovských a 687 pozemských dnů. |
