USA a Rusko budou jaderné odzbrojení řešit v „metropoli míru“ Ženevě

Rozhovory Ruska a Spojených států o nové smlouvě upravující problematiku jaderných zbraní budou na úrovni expertů pokračovat příští měsíc v Ženevě. V místě, zvaném též "hlavní město míru", se mají podle americké strany řešit už jen poslední detaily.

Klíčovým prvkem ruské raketové infrastruktury mají být rakety Topol-M, zaváděné do výzbroje. Úmysl prosadit jaderné odzbrojení oznámil prezident USA Barack Obama v roce 2009 v Praze. | foto: Profimedia.cz

Bílý dům v noci na sobotu setkání vojenských představitelů v ruské metropoli komentoval prohlášením, podle něhož rozhovory o jaderném odzbrojení obou zemí zaznamenala pokrok a zbývá upřesnit poslední detaily.

HLAVNÍ MĚSTO MÍRU

Ženevě se přezdívá "hlavní město míru" kvůli řadě mezinárodních organizací, které zde sídlí. Jsou mezi nimi například úřady vysokých komisařů OSN pro uprchlíky či pro lidská práva, Světová zdravotnická organizace či Mezinárodní výbor Červeného kříže.

Podobně se již v pátek vyjádřil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který na tiskové konferenci oznámil, že rozhovory Ruska se Spojenými státy o nové odzbrojovací smlouvě nahrazující START-1 budou obnoveny počátkem února.

"Nedořešené otázky budou, jak doufám, urychleně uzavřeny," poznamenal Lavrov.

Platnost smlouvy START-1 vypršela loni 5. prosince. Prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv se v červenci v Moskvě předběžně dohodli, že jejich země sníží do sedmi let počet jaderných hlavic na 1 500 až 1 675 kusů. Již neplatná smlouva START-1 Washington a Moskvu zavazovala zredukovat počet jaderných hlavic asi na 6 000 kusů.

Nová odzbrojovací dohoda měla být původně hotova už v loňském roce, ale nepodařilo se to. Podle některých pozorovatelů začaly problémy poté, co Moskva koncem roku sdělila, že by chtěla, aby se s ní Washington podělil o podrobné plány na americkou protiraketovou obranu. USA odmítaly problematiku protiraketové obrany s novou odzbrojovací smlouvou spojovat.

Záměr odzbrojit místo radaru v srdci Evropy. A jiné radary

Původně USA plánovaly v rámci své protiraketové obrany vybudovat v Česku radar a v Polsku sila s antiraketami. To narazilo na odpor Ruska, které systém považovalo za hrozbu pro svou národní bezpečnost.

Americký prezident Barack Obama loni od projektu, který měl chránit USA a jejich spojence před raketovým útokem z takových zemí, jako je například Írán, ustoupil. Místo toho chtějí USA vybudovat systém, který by Evropu a spojence chránil nikoli před raketami dlouhého doletu, které Írán zřejmě ještě nevlastní, ale před raketami středního a krátkého doletu.

Rusko ovšem od té doby několikrát prohlásilo, že i upravený systém protiraketové obrany přinese USA vojenské výhody, což prý Moskva nepřipustí.