Diplomatická válka, která ohrožuje stabilitu v celém regionu, začala středečním výrokem bolivijského prezidenta Eva Moralese na adresu amerického velvyslance Philipa Goldberga.
Morales prohlásil, že Goldberg podněcuje protesty v pěti separatistických provinciích Bolívie ve snaze podkopat autoritu levicové vlády. "Velvyslanec USA osnoval spiknutí proti demokracii a přeje si rozpad Bolívie," řekl. Nenaznačil však, jaké má důkazy.
Bolivijský ministr zahraničí pak ve čtvrtek na prezidentův pokyn oficiálně označil Goldberga za "nežádoucí osobu" a dal mu podle diplomatických zvyklostí dvaasedmdesát hodin na opuštění země.
Washington s recipročním opatřením neváhal, zanedlouho už si bolivijský velvyslanec ve Washingtonu Gustávo Guzmána balil kufry, rovněž s označením "persona non grata".
Podpora z Caracasu
O několik hodin později se do roztržky vložil Hugo Chávez, venezuelský prezident a největší spojenec Fidela Castra. "Táhněte k čertu, zas... Yankeeové," vzkázal Američanům.
Na znamení solidarity s Bolívií nařídil vypovědět do 72 hodin amerického velvyslance Patricka Duddyho z Caracasu. Současně s tím povolal domů venezuelského ambasadora Bernarda Alvaréze z Washingtonu a obvinil Američany, že se pokusili zorganizovat spiknutí i v jeho zemi.
Policie prý zatkla skupinu, jež osnovala státní převrat. Jednalo se údajně o bývalé i stávající důstojníky armády, kteří s podporou USA plánovali Chávezovu vraždu. Důkazy venezuelský prezident nepředložil, ale návdavkem pohrozil, že jestli se ho USA pokusí svrhnout, "uzavře kohoutky" exportu venezuelské ropy. To podle něj vyžene už tak vysoké ceny "černého zlata" na světových trzích na dvojnásobek a poškodí americkou ekonomiku.
USA reagovaly tím, že uvalily sankce na dva nejbližší Chávezovy spojence údajně kvůli tomu, že podporovali kolumbijské levičácké povstalce. Zároveň oznámily, že vyhošťují ze země odvolaného venezuelského velvyslance Alvaréze.
. KONFLIKT V BOLÍVII- Morales vyhostil amerického diplomata z Bolívie v době, kdy země musela kvůli protivládním protestům omezit vývoz zemního plynu do Brazílie, a omezila tak své devizové příjmy.
- Jejich výsledkem je nejméně osm mrtvých a 34 zraněných, oznámil vládní mluvčí. Náměstek ministra sociálních věcí Sacha Llorenti označil incident za "masakr zorganizovaný opozicí". - Příčinou nespokojenosti východních bolivijských provincií je spor s vládou o rozdělení zisků z produkce zemního plynu, těženého právě na jejich území, a snaha prezidenta Moralese rozdělit nevyužitou zemědělskou půdu mezi indiánské rolníky. |
