Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

ÚS: Zmrazení peněz soudcům bylo v pořádku

  11:46aktualizováno  11:46
Zmrazení růstu platů soudců v letech 2003 a 2004 nebylo protiústavní, rozhodl Ústavní soud. Červenou pro zvyšování tehdy vláda zdůvodnila ekonomickými dopady povodní v roce 2002, proti čemuž se ohradil Městský soud v Brně. Podle ÚS ale nešlo o nepřípustný zásah do nezávislosti soudců.
Platy v justici by se měly omezovat jen za zcela mimořádných okolností, uvedl Ústavní soud

Platy v justici by se měly omezovat jen za zcela mimořádných okolností, uvedl Ústavní soud | foto: Profimedia.cz

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení opatření, která zmrazení platů umožnila. Podle rozhodnutí soudci nemají ústavní právo na každoroční růst platu.

Soud nicméně připomněl, že přílišné a neodůvodněné zasahování státu do soudcovských platů skutečně může za určitých okolností omezit nezávislost soudců.

Platy v justici by podle něj měly být stabilní - snižovat nebo omezovat se smí jen za zcela mimořádných okolností. "Nelze ale dovozovat trvalý a nezpochybnitelný nárok na každoroční růst platů," uvedl soudce zpravodaj Pavel Rychetský.

Soudce má být zajištěný
Návrh na zrušení částí zákonů o mimořádných platových opatřeních a také zákona, který upravoval změny v odměňování po reformě veřejných financí, podal Městský soud v Brně. Jeden z tamějších soudců se žalobou domáhal peněz, o které kvůli normám přišel.

Senát, který rozhodoval, dospěl k závěru, že zákony jsou protiústavní, a proto řízení přerušil a předal problém Ústavnímu soudu. Návrh se týkal jen soudců, nikoliv ostatních představitelů státní moci a správy, na které normy také dopadly.

Městský soud argumentoval ústavou a Listinou základních práv a svobod, kde se hovoří o nutnosti soudcovské nezávislosti. Jednou z jejích podmínek je materiální zabezpečení soudců.

Zmrazení platů jen při výjimečné okolnosti
Zákonodárci by podle návrhu neměli zasahovat do platů soudců tak, jak to dělají v jiných oblastech veřejné správy. Platové poměry soudců prý nesmějí záviset na představách a potřebách politiků, kteří jsou právě u moci.

"V tomto případě nejde o snížení nebo odejmutí platu či jeho části. Jedná se jen o opatření, jímž bylo sníženo tempo růstu platů. Jinými slovy byly zmrazeny. Každý rok kromě let 2003 a 2004 platy stoupaly a nikdy nepoklesly," vysvětlil Rychetský, proč plénum návrhu nevyhovělo.

Ústavní soud se už v několika starších nálezech postavil na stranu soudců, a to především ve sporech o 13. a 14. platy. Zásah do jejich finančního zabezpečení musí být odůvodněn výjimečnými okolnostmi, například tíživou ekonomickou situací státu, a nesmí být výrazem svévole.

Kritika směřovala především k praxi z let 1997 až 2004, kdy soudci z různých důvodů přicházeli o takzvané další platy.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Povinná výbava je přežitek, míní poslanci. Ministerstvo však změny nechce

Hever, pojistky, rezervní žárovky či kolo. Na silnici jsou často k ničemu, ale když je v autě nemáte, dostanete pokutu. Česko je jednou z posledních zemí...  celý článek

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal  (vlevo)  a ministr spravedlnosti Robert...
Pelikán chce změnit dosazování soudců. Ti tvrdí, že to omezí nezávislost

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán se pokouší dva měsíce před volbami změnit systém dosazování soudců. Způsob jejich přijímání je v Česku podle ministerstva...  celý článek

Sníh - děti - sáňky - volný čas - zábava
Jarní prázdniny 2018

Týdenní jarní prázdniny jsou na základních a středních školách v roce 2018 rozloženy v termínech od 5. února do 18. března. Přinášíme úplný přehled...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.