Dalších pět lidí dostalo u soudu v sinťiangské metropoli Urumči trest smrti s odkladem, což v praxi zpravidla znamená doživotí. Čtyři obvinění odešli od soudu s různě dlouhými tresty vězení, sdělila televize CCTV.
První z atentátů se odehrál 30. dubna na nádraží v Urumči. V tu dobu končil čínský prezident Si Ťin-pching svou návštěvu Sinťiangu, kde žijí etničtí Ujguři vyznávající islám. Při útoku, který čínské úřady označily za teroristický, zahynuli tři lidé, včetně dvou útočníků, a 79 lidí bylo zraněno.
Zhruba o tři týdny později, 22. května, se vřítili čtyři muži ve dvou automobilech mezi davy lidí na rušném tržišti v centru Urumči a začali vyhazovat z oken výbušniny. Usmrtili 39 osob, sami při útoku zahynuli. Zranění utrpělo na 90 civilistů.
Peking volí metodu cukru a biče
Ujguři, kteří jsou jazykově a etnicky spříznění s Turky, si dlouhodobě stěžují na kulturní a náboženský útlak ze strany Pekingu a na masivní přistěhovalectví etnických Chanů (Číňanů) do Sin-ťiangu. Nepokoje v oblasti, které Peking přičítá islamistům usilujícím o vytvoření samostatného státu s názvem Východní Turkestán, si za uplynulý rok vyžádaly stovky obětí.
Pro centrální čínskou vládu je odlehlý Sin-ťiang na severozápadě země důležitou oblastí vzhledem k tomu, že oplývá energetickými zdroji a leží strategicky na hranicích s Indií, Pákistánem, Afghánistánem, Ruskem a dalšími středoasijskými státy.
Po útocích z letošního jara čínské úřady zahájily rozsáhlé tažení proti násilnostem v ujgurském regionu. Slíbili také bezplatnou docházku pro žáky středních škol na jihu Sin-ťiangu, kde je největší koncentrace Ujgurů, a slíbili zajistit zaměstnání nejméně jednomu členovi každé ujgurské domácnosti, uvedla agentura AP.
