Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Úředníky by mohlo motivovat propouštění a růst platů

  21:35aktualizováno  21:35
Propouštění a růst platů. To navrhuje analýza o státní správě ke zlepšení kritizované státní správy. Úřady by tak mohl opustit každý šestý úředník. Těm ostatním by mohly skokově vzrůst platy. Navrhují to experti neziskových organizací a budoucí ministři nejsou proti.
Neziskové organizace se s odbory státních zaměstnanců shodují, že největší "pokřivení" systému způsobila Nečasova vláda zavedením takzvaných smluvních platů. (Ilustrační foto)

Neziskové organizace se s odbory státních zaměstnanců shodují, že největší "pokřivení" systému způsobila Nečasova vláda zavedením takzvaných smluvních platů. (Ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

"Nyní je 40 až 50 procent platu určováno volitelnou složkou. To je hrozně moc," připomněl Lukáš Wagenknecht z neziskové organizace Good governance, která situaci ve státní správě sleduje.

Základní platy úředníků jsou nízké, navyšují je právě různé příplatky a odměny. Systém odměňování ve státní správě tak motivuje ke korupci a vytváří neefektivitu. Na tom se vzácně shodnou pravicoví politici s levicovými, neziskové organizace s těmi státními i Evropská unie.

Záleží spíše na loajalitě s vedením, postup na vyšší příčku zajišťuje více kamarádství se šéfem než schopnosti a kvalitní práce. A to způsobuje, že úřady nejsou schopny udržet dobré zaměstnance, kteří by zvládali vyčerpat evropské peníze, vyhrát právní spor či nastavit jasná pravidla třeba pro veřejné vzdělávání. To všechno brzdí rozvoj a stojí peníze. Jenže není jasné kolik.

Neziskové organizace se s odbory státních zaměstnanců shodují, že největší "pokřivení" systému způsobila Nečasova vláda zavedením takzvaných smluvních platů.

Ty umožňují nehledět na platové třídy a jednoduše udělit zaměstnanci libovolný  příjem. Jenže právě to ještě netransparentnost českého systému posílilo. "Smluvní platy nemají ve státní správě co dělat, ta je ohraničená státním rozpočtem. Vedly jen k tomu, že kamarádi byli odměňováni více než jiní zaměstnanci," uvedl předseda Odborového svazu státních orgánů Jan Rovenský.

Vznikající koalice slibuje, že tyto nedostatky vyřeší. Prvním krokem má být schválení zákona o státní službě. Tím druhým upravení mezd a personální audit, na jehož základě by si sbalilo kufry asi 15 procent úředníků. Těm, kteří zůstanou, porostou platy.

"Podle nás by se měly tarify navýšit, narovnat. Myslím si, že by plat zkušeného úředníka na ministerstvu mohl být například 35 tisíc korun. Musí se to ale všechno propočítat, na co má stát peníze," dodal Wagenknecht, který se už téměř deset let věnuje státní správě.

Pracovníci menších úřadů by si polepšili méně, průměrně o deset procent.

Nyní Wagenknechta do svého týmu vzalo hnutí ANO a podílí se na změnách služebního zákona.

Neziskovka Good governance, ve které pracuje, podpořila spolu s ostatními vznik analýzy o finanční náročnosti a kvalitě výkonu státní správy. Zpracovala ji Jana Chvalkovská, která doporučuje několik scénářů pro lepší fungování státní správy. Počítá s navýšením platů i propouštěním státních úředníků. Politici první bod jednoznačně podporují, o tom druhém se chtějí dále bavit. Záležet bude na finálních propočtech.

Zatím je shoda hlavně na tom, že služební zákon musí být schválen co nejrychleji. Umožní totiž Andreji Babišovi, aby se stal ministrem, protože to byla podmínka prezidenta Zemana. Zákon je hotov už dlouho, nyní se však před konečným schválením má ve Sněmovně ještě hodně změnit, a to včetně nastavení nových pravidel v platech. Odměny by tvořily maximálně 10 až 25 procent platu, většina by tedy byla pevná složka.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.