Šéfka Sněmovny Miroslava Němcová a úřadující předseda ODS Martin Kuba po

Šéfka Sněmovny Miroslava Němcová a úřadující předseda ODS Martin Kuba po jednání s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech. (21. června 2013) | foto: Michal Šula, MAFRA

Úřednická vláda je snahou obejít parlament, zlobí se strany na Zemana

  • 1257
Snaha prezidenta Miloše Zemana jmenovat úřednickou vládu, které on sám říká vláda odborníků, dráždí politiky. "Případný pokus o její jmenování by ODS považovala za zjevnou snahu obejít parlament, na jehož důvěře má podle Ústavy ČR být vláda postavena," usneslo se grémium ODS. A k Zemanovu plánu mají výhrady i komunisté, ČSSD a TOP 09.

Podle výstupů jednání parlamentních stran s prezidentem Zemanem je podle ODS jasné, že ani jedna strana nedeklarovala prezidentovi ochotu podpořit úřednickou vládu. "Byla by to první úřednická vláda sestavovaná proti vůli všech parlamentních stran. ODS trvá na tom, že takovou vládu nepodpoří. Nadále trvá podpora koaličních stran k nominaci Miroslavy Němcové do čela koaliční vlády," shodlo se vedení občanských demokratů. V jejím usnesení však není žádná zmínka o možnosti předčasných voleb.

"Prezidentův postoj ve věci jmenování vlády odborníků vnímáme v tuto chvíli sice jako legitimní, nicméně především pouze jako krátkodobé řešení. To nemůže nahradit jediné, skutečně adekvátní východisko, kterým je nová vláda, vzešlá z předčasných voleb v co nejbližším termínu," uvedl šéf KSČM Vojtěch Filip.

Sociální demokracie už na víkendovém jednání širšího vedení strany odmítla snahy o jakoukoli vládu bez nových voleb, tedy i úřednickou, jejíž možný vznik Zeman v neděli naznačil v Hovorech z Lán (více zde).

Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg soudí, že se Sněmovna rozpustí a budou nové volby. Zemana podle něho "očividně nezajímá", že nynější vládní koalice má v dolní komoře většinu. V souvislosti s prezidentovou myšlenkou, že by se na úřednickém kabinetu mohli podílet zástupci tripartity, Schwarzenberg hovořil o návratu ke korporativismu a zmínil například předválečnou Itálii pod vedením Benita Mussoliniho.

"V případě, že pan prezident přišel s touto variantou, platí, že sociální demokracie bude usilovat o rozpuštění Poslanecké sněmovny, aby se předčasné volby mohly konat již v září. Máme usnesení nejvyššího stranického orgánu, že se nemáme podílet na žádné vládě bez voleb ani ji podporovat," zdůraznil předseda ČSSD Sobotka (o rozhodnutí ÚVV ČSSD více zde).

Šéfka strany LIDEM Karolína Peake zamířila v pondělí za Zemanem na Hrad a ten jí řekl, co udělá. "Prezident mne informoval o svém pravděpodobném rozhodnutí pro zítřejší den. Shodli jsme se, že jedno řešení nevylučuje do budoucna jiná ústavní východiska ze současné vládní krize. Bez znalosti složení a programu jakékoli nové vlády nechci dopředu vydávat bianco šeky na její podporu. Tak jako nepodepisuji prázdné smlouvy," uvedla po schůzce Peake.

Zemanovu úřednickou vládu může zkrátit 120 hlasů poslanců

Úřednickou vládu nepovažuje za přijatelnou ani TOP 09. Otázkou tak pouze je, zda strany dokážou najít 120 hlasů pro rozpuštění Sněmovny, aby se nové volby konaly již na podzim.

V takovém případě by Zemanova vláda odborníků s premiérem, jehož jméno oznámí v úterý odpoledne, vládla jen omezený čas. Po předčasných volbách dosud volaly opoziční strany ČSSD, KSČM a Věci veřejné. Pro rozpuštění Sněmovny však potřebují, aby se k tomu přidala alespoň jedna z pravicových stran; buď TOP 09, nebo občanští demokraté.

Na jedno významné riziko úřednické vlády pod Zemanovou kuratelou upozorňuje šéf Strany zelených Ondřej Liška. "Jedno z největších rizik se otevírá v otázce rozšiřování Temelína. Pokud by o něm měla rozhodovat vláda napojená na ruskou stranu, hrozí ukvapené rozhodnutí bez relevantní diskuse o ekonomických a bezpečnostních rizicích," uvedl Liška. "Povede-li snaha současného prezidenta ke jmenování úřednické vlády založené na Zemanových lidech z okolí SPOZ, dojde k destrukci demokratického systému," varuje Liška.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video