Generální ředitelka Vězeňské služby Kamila Meclová sice uvedla, že o úvahách o amnestii nevěděla, avšak připustila, že by ji velmi uvítala. "Je to takové naše velké vnitřní přání," řekla. Zdůraznila však, že argumentem pro amnestii nesmí být přeplněnost věznic: "Ta situace ve věznicích je samozřejmě pro nás velmi nepříjemná, ale to nesmí být důvod pro takový krok." Ve věznicích je podle Meclové hodně těch, kteří tam vlastně nemají co dělat. "Mají tresty od padesáti dnů do několika měsíců a úplně by pro ně stačily peněžité tresty nebo obecně prospěšné práce," konstatovala ředitelka Vězeňské služby Kamila Meclová. Právě takových vězňů je podle ministerstva spravedlnosti ve všech tuzemských věznicích asi osm stovek.
"Vím, že nějaká úvaha o amnestii byla, ale nevím, kdo s ní přišel. Můj názor je, že by bylo znevážením institutu amnestie, kdyby důvodem byla přeplněnost věznic. Ty dvě věci spolu nesouvisí. Situace ve věznicích vyžaduje dlouhodobé řešení," uvedl místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera.
Konec úvah o amnestii však současně znamená, že s hrozivým počtem vězňů se bude muset i nadále potýkat vedení ministerstva spravedlnosti. To však tvrdí, že situaci ještě víc zkomplikovali poslanci, když před dvěma týdny zamítli novelu trestního řádu. Do koše se totiž společně s konfliktními paragrafy podle vedení resortu dostaly i pasáže, které například umožňovaly rozšířit okruh těch trestných činů, za něž je možno ukládat obecně prospěšné práce či možnost nahradit vazbu dohledem probačního (dohlížejícího) úředníka. "Takových paragrafů, o jejichž prospěšnosti snad nikdo nepochyboval, tam byla spousta a podle našich odhadů by se díky nim snížily počty odsouzených a především vazebně stíhaných o tisíce," uvedl náměstek ministra spravedlnosti Josef Baxa. Dodal, že především lidé, kteří čekají na rozsudek ve vazbě, zbytečně "zabírají" místo.
"Je jich jedna třetina a to je naprosto hrozivé číslo," řekl Baxa. Jenže s jeho názorem ne všichni souhlasí. "To, že byla odložena novela trestního řádu, by na situaci ve věznicích nemělo mít vliv. Soudy nevyužívají sazeb, které mají k dispozici, a ani dnes dostatečně nevyužívají možnosti alternativních trestů," uvedl brněnský státní zástupce Jaroslav Mádr.
Místopředseda Kučera je navíc přesvědčen, že bez výstavby nových věznic se do budoucna stát stejně neobejde. "Možnosti soudů jsou omezené, trestání je složitý problém, který nelze vyřešit touto zkratkou: věznice jsou plné, nezavírejte tedy lidi," řekl Kučera. Poslanci před pár dny schválili zákon o probační a mediační službě, který by měl umožnit trestat pachatele i jinak, než je rovnou zavírat za mříže probační úředník by měl dohlížet například na podmínečně propuštěné odsouzené a mediační úředník by měl zase dojednávat dohodu mezi poškozeným a pachatelem, aby vůbec nevznikl soudní spor. Špičky ministerstva spravedlnosti však tvrdí, že bez zamítnuté novely trestního řádu bude jeho efekt sotva poloviční. "Ten zákon se stává pouhou organizační normou," tvrdí ministr Otakar Motejl.
Nový zákon, s jehož schválením by neměly být problémy ani v Senátu, by mohl začít platit od příštího roku. Nakolik dokáže v budoucnu ulehčit tuzemským věznicím, si zatím nikdo netroufá odhadnout.
"Vím, že nějaká úvaha o amnestii byla, ale nevím, kdo s ní přišel. Můj názor je, že by bylo znevážením institutu amnestie, kdyby důvodem byla přeplněnost věznic. Ty dvě věci spolu nesouvisí. Situace ve věznicích vyžaduje dlouhodobé řešení," uvedl místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera.
Konec úvah o amnestii však současně znamená, že s hrozivým počtem vězňů se bude muset i nadále potýkat vedení ministerstva spravedlnosti. To však tvrdí, že situaci ještě víc zkomplikovali poslanci, když před dvěma týdny zamítli novelu trestního řádu. Do koše se totiž společně s konfliktními paragrafy podle vedení resortu dostaly i pasáže, které například umožňovaly rozšířit okruh těch trestných činů, za něž je možno ukládat obecně prospěšné práce či možnost nahradit vazbu dohledem probačního (dohlížejícího) úředníka. "Takových paragrafů, o jejichž prospěšnosti snad nikdo nepochyboval, tam byla spousta a podle našich odhadů by se díky nim snížily počty odsouzených a především vazebně stíhaných o tisíce," uvedl náměstek ministra spravedlnosti Josef Baxa. Dodal, že především lidé, kteří čekají na rozsudek ve vazbě, zbytečně "zabírají" místo.
"Je jich jedna třetina a to je naprosto hrozivé číslo," řekl Baxa. Jenže s jeho názorem ne všichni souhlasí. "To, že byla odložena novela trestního řádu, by na situaci ve věznicích nemělo mít vliv. Soudy nevyužívají sazeb, které mají k dispozici, a ani dnes dostatečně nevyužívají možnosti alternativních trestů," uvedl brněnský státní zástupce Jaroslav Mádr.
Místopředseda Kučera je navíc přesvědčen, že bez výstavby nových věznic se do budoucna stát stejně neobejde. "Možnosti soudů jsou omezené, trestání je složitý problém, který nelze vyřešit touto zkratkou: věznice jsou plné, nezavírejte tedy lidi," řekl Kučera. Poslanci před pár dny schválili zákon o probační a mediační službě, který by měl umožnit trestat pachatele i jinak, než je rovnou zavírat za mříže probační úředník by měl dohlížet například na podmínečně propuštěné odsouzené a mediační úředník by měl zase dojednávat dohodu mezi poškozeným a pachatelem, aby vůbec nevznikl soudní spor. Špičky ministerstva spravedlnosti však tvrdí, že bez zamítnuté novely trestního řádu bude jeho efekt sotva poloviční. "Ten zákon se stává pouhou organizační normou," tvrdí ministr Otakar Motejl.
Nový zákon, s jehož schválením by neměly být problémy ani v Senátu, by mohl začít platit od příštího roku. Nakolik dokáže v budoucnu ulehčit tuzemským věznicím, si zatím nikdo netroufá odhadnout.
