CO JE TAKÉ V KODEXU Zaměstnanec nepřipustí, aby došlo ke střetu jeho soukromého zájmu s jeho postavením jako zaměstnance ve veřejné správě. Zaměstnanec nebude vykonávat takovou politickou nebo veřejnou činnost, která by mohla narušit důvěru občanů v jeho schopnost nestranně vykonávat služební povinnosti. Zaměstnanec se v soukromém životě vyhýbá takovým činnostem, chování a jednání, které by mohly snížit důvěru ve veřejnou správu v očích veřejnosti, nebo dokonce zavdat příčinu k vydírání zaměstnance v důsledku jeho jednání v rozporu s právními předpisy nebo etickými normami. |
V kodexu stojí, že povinností zaměstnance je "vyhnout se konfliktům zájmů i předcházet takovým situacím, které mohou podezření z konfliktu zájmů vyvolat." Ministra Kužvarta, který je obviňován ze střetu zájmů kvůli tomu, že jeho bratr zastupuje ekologické iniciativy, se kodex netýká. Ale třeba úřednice pardubického magistrátu, která dělá mluvčí soukromé firmě Foxconn, už by mohla mít s kodexem problémy.
Pro ministry ovšem platí zákon o střetu zájmů, takže třeba Petr Lachnit se musel vzdát funkce jednatele ve firmě Alfa Horizont a špičky ČSSD musely opustit vedení firmy Cíl.
Jiný příklad: Někteří úředníci ministerstva školství dostávali zaplaceno za přednášky (pořádané soukromou firmou), na kterých ředitelům objasňovali vyhlášky a nařízení. To vypadá podezřele při pohledu na tento bod kodexu:
"Zaměstnanec nedovolí, aby se v souvislosti se svým zaměstnáním ve veřejné správě dostal do postavení, ve kterém je zavázán oplatit prokázanou laskavost nebo které jej činí přístupným nepatřičnému vlivu jiných osob."
To, že kodex nemá sílu vyhlášky nebo zákona, je dokonce lepší, myslí si Michal Burian, ředitel české pobočky protikorupční organizace Transparency International. "Důležité je, aby úředníci vnímali etiku jako součást své práce. Pokud je potřeba je to naučit, je lepší takový kodex než nějaký závazný předpis," řekl.