Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Úředníci cupují Drábkovu reformu úřadů práce, bojí se zhroucení systému

  18:34aktualizováno  18:34
Kontaktní pracoviště úřadů práce po celé zemi se bouří proti reformě sociálního systému. Ministrovi práce a sociálních věcí Jaromíru Drábkovi vytýkají, že chce úřady práce zprivatizovat. Obávají se také zhroucení celého systému. O stabilizaci situace se snaží jednat odbory, ale zatím neúspěšně.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Pracovníci litoměřického úřadu práce a úředníci z kontaktního pracoviště státní sociální podpory ve Štětí rozeslali všem 23 krajským organizacím úřadu práce ČR (ÚP ČR) výzvu, ve které požadují po odborech stabilizaci situace, jež podle nich dlouho nevydrží. 

Sociální dávky, příspěvky a podpory teď vyplácejí tři druhy úřadů - městské a krajské úřady a úřady práce. Od nového roku budou lidé chodit jen na centrální úřad práce, který byl zřízen 1. dubna tohoto roku. Tato změna by měla ušetřit v nákladech na agendu až 180 milionů korun (více čtěte zde).

Podle úředníků je ale právě tento přerod kořenovým systémem pro korupci. Chtějí poukázat na to, jak se mohla "instituce, která 20 let bez problémů fungovala a poskytovala služby sociálně nejslabším občanům ČR, během několika měsíců ocitnout v rozvalinách".

"Přestože byla veřejnost ministrem Drábkem informována o tom, že všechny kroky v souvislosti se vznikem úřadu práce ČR jsou v zájmu zefektivnění a zlevnění činností, které jsou původními úřady práce zajišťovány, dochází k pravému opaku," burcují nazlobení úředníci ve výzvě.

Problémy jsou podle výzvy také kvůli přepracování. "Již teď jsou obrovské problémy se zastupitelností, protože s odcházejícími zaměstnanci neodchází jejich práce. Navíc je většina lidí na pokraji svých psychických a fyzických sil," uvádějí úředníci.

O připomínkách úředníků zatím jedná Podnikový výbor odborových organizací při úřadu práce s generálním ředitelstvím ÚP ČR. Během tří dosavadních jednání s generálním ředitelstvím však odboráři k žádnému řešení nedošli.

"Toto je akce spíše litoměřických. Já osobně ale můžu říct, že s tím obsahem se téměř všichni zaměstnanci nejspíš ztotožňují," uvedl Vlastimil Neuman, předseda Podnikového výboru, který za úředníky o situaci s ředitelstvím jedná.

Pod podmínkou anonymity potvrdil informaci i pracovník úřadu práce z jiného než Ústeckého kraje. Podle něj s kritikou souhlasí naprostá většina zaměstnanců všech poboček úřadů práce.

Úředníci tvrdí, že stát chce úřady práce "zprivatizovat"

Podle pracovníků úřadu práce v Litoměřicích je zákon o sjednocení úřadů práce spíš pokusem o zprivatizování úřadů.

"Jsme přesvědčeni, že zde skutečně nejde o zájmy státu, ale o zájmy osobní, a to konkrétně o zájem 'zprivatizovat' úřady práce. Dle našich informací je plánováno většinu agend původních úřadů práce vyvést do soukromé sféry, přestože administrace těchto činností bude daleko dražší," prozrazují úředníci ve výzvě možné zákulisí sporu.

Uvádějí příklad, že zatímco měsíční náklady na jednoho úředníka starajícího se o 300 až 600 uchazečů vyjdou na zhruba 50 tisíc korun, soukromé agentuře by stát zaplatil za stejný počet uchazečů 150 až 300 tisíc korun měsíčně.

Stěžují si i na to, že od dubna, kdy byl centrální úřad práce zřízen, již byly zadány veřejné zakázky v hodnotě přes miliardu korun. "Dále jsou vyhlašována výběrová řízení na veřejné zakázky malého rozsahu (do 2 milionů korun) na agendy, které dříve zajišťovali a nadále by mohli zajišťovat zaměstnanci úřadů práce," uvádějí úředníci ve výzvě. Nyní je podle nich situace taková, že velkou část této činnosti musí stejně odpracovat oni, soukromá firma však v rámci veřejných zakázek tento projekt zaštítí.

Vedení úřadu práce a ministerstvo s výzvou nesouhlasí

Obecně úředníkům vadí zejména snižování platů, přidávání povinností za zaměstnance, kteří byli propuštěni, a neefektivnost avizovaných úspor. Bojí se ohrožení výkonu celého systému vydávání sociálních dávek a zprostředkování práce.

Tiskový mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Jiří Reichl chápe, že se snižování platů nikomu nelíbí, ale podle vedení ÚP ČR jsou změny nutné. "Jediné možné řešení pro zachování služeb, které zajistí výkon zákonem požadovaných agend, je tento postup. Pakliže má někdo pocit, že za těchto – pro všechny stejných podmínek – nemůže dále pracovat v úřadu práce, je nám to líto, ale má možnost najít si jinou práci, která ho po ekonomické stránce zabezpečí lépe."

Ještě doplnil, že žádné omezení vydávání sociálních příspěvků a dávek nehrozí. Pouze připustil, že v rámci šetření byly některé dávky sníženy. Úsporná opatření jdou podle vedení úřadu podle plánu.

Také ministerstvo práce a sociálních věcí se proti argumentům uvedeným ve výzvě vymezilo. "MPSV se ostře ohrazuje proti výrokům obsaženým v této výzvě. Vyjádření účelově manipuluje s fakty, vyvolává poplašný dojem, že je ohrožena dostupnost služby, která je občanům poskytována prostřednictvím úřadu práce ČR," reaguje v prohlášení ministerstvo.

Zaměstnanci měli být původně jen přeřazováni

Další věcí je atmosféra nejistoty na úřadech. Pracovníci nevědí, kdy koho propustí. Od 1. dubna do 1. srpna bylo podle dat ÚP ČR propuštěno nebo byly ukončeny smlouvy u tisíce pracovníků. Do konce roku by je mělo následovat maximálně 327 dalších.

To je podle úředníků důsledkem nesplnění slibu od ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Původně totiž neměla většina nadbytečných úředníků agendy státní sociální podpory propouštěna, ale k přeřazována do kontrolní sekce. To se ale údajně neděje, a dokonce byli propouštěni i kontroloři. 

Jiří Reichl s tímto tvrzením nesouhlasí. "Na všech pobočkách úřadu práce bylo před zahájením organizační změny 298 tabulkových míst kontrolorů. V rámci organizační změny je naplánováno zrušení 27 z nich. Naopak všem kontrolorům byla nabídnuta možnost přejít na Státní úřad inspekce práce, který bude od 1. 1. 2012 kontroly vykonávat na základě zákona. Větší část z nich avizovala, že tuto nabídku přijme s tím, že budou vykonávat typově stejnou práci jako dosud, jen v jiné státní instituci," vysvětlil Reichl.

Úředníci sdělují, že většina zaměstnanců si uvědomuje katastrofální stav veřejných financí a byli by ochotni přijmout určitá úsporná opatření. "Jak si ale máme vysvětlovat šetření, kdy je nám v jeden den sděleno, že jdeme se svými platy opět dolů, a to z důvodu špatné ekonomické situace a zároveň jsou na našich pracovištích instalovány nové telefonní aparáty, přestože ty původní jsou dva až tři roky staré," píše se ve zprávě.

Podle Jiřího Reichla byl projekt internetové telefonie odstartován loni na jaře a cílem bylo ušetřit náklady na provoz dosavadních pevných linek. Nové telefony lze totiž připojit na internet a umožňují komunikaci mezi úřady zcela zdarma. "Starší telefonní přístroje bylo nutno vyměnit proto, že neumožňovaly tento způsob komunikace," vysvětlil Reichl.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Problémem v jídlech pro děti je stále příliš mnoho vepřového masa.
O školníky a kuchaře je velká nouze. Na dvouměsíční volno už lidé neslyší

Základní i střední školy napříč celou republikou se potýkají s velkým nedostatkem nepedagogických pracovníků, tedy například kuchařů, školníků či účetních....  celý článek

V Kardiocentru Vysočina sídlícím v jihlavské nemocnici umí upravit srdeční...
Lidé budou moci mít tři měsíce placené volno na ošetřování příbuzného

Lidé budou mít nově nárok na tříměsíční placené volno na péči o vážně nemocné příbuzné. Vládní návrh zákona, který to umožní, schválil ve středu Senát. Chybí...  celý článek

Zřejmě nejkontrolovanější projekt. Multifunkční kongresový areál dostal v roce...
Babišovi blízcí si akcie Čapího hnízda účelově přeprodávali, píše policie

Rodinní příslušníci Andreje Babiše (ANO) si přeprodávali akcie Čapího hnízda, aby znepřehlednili vlastnickou strukturu firmy. Podle Českého rozhlasu to policie...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.