"Musí si k němu vyřídit územní souhlas," potvrzuje vedoucí stavebního úřadu v Sokolnici Helena Jakubcová. To znamená, že stavebník nejprve změří, v jaké vzdálenosti bude kus kovové konstrukce stát od ostatních objektů a všechny míry pak zaznačí do situačního plánu.
A musí i nakreslit, jak bude stojan vypadat. A tím to zdaleka nekončí. Ještě musí sehnat výpis z katastrální mapy a požádat všechny sousedy, aby se mu pod stojan podepsali. A také by měl vyvěsit oznámení, třeba na plotě, že tady stojan bude v blízké budoucnosti stát a dbát na to, aby tam viselo třicet dní.
"My pak musíme mimo jiné prověřit, jestli nechybí nějaké podpisy majitelů," říká Helena Jakubcová. Pokud totiž sousední dům vlastní oba manželé, musí se pod žádost podepsat oba.
"Samozřejmě, že lidé nadávají, co za nesmysly po nich chceme. Pláčou však na špatném hrobě. My jsme si to nevymysleli a i nám někdy nad tím, co se dnes po lidech chce, zůstává rozum stát," říká vedoucí stavebního úřadu.
Někdy pomůže ombudsman
Dobrá zpráva je, že úřednímu šimlu již úspěšně začaly šlapat na paty některé společnosti a i úřad ombudsmana tvrdí, že se jimi zabývá.
Někteří lidé si totiž obstrukce úředního šimla nenechají líbit a na ombudsmana se obrátí. "Když zjistíme, že úřad opravdu požadoval věci nad stanovený rámec, žádáme ho, aby od těchto praktik odstoupil," uvedla mluvčí úřadu ombudsmana Iva Hradílková.
"Již dva roky vyhlašujeme anketu o největší úřední absurditu a v několika případech se nám ji pak podařilo odstranit," uvedl Michal Kaderka ze společnosti Bison & Rose.
Úředníci o nesmyslech vědí
Bavit se s úředníky o současné administrativě je velmi vděčné téma a mnozí z nich po počátečních rozpacích přiznají, že i jim některé věci, které si vymyslí hlavně legislativci, pořádně pijí krev.
Když si například chce někdo postavit u domku garáž pro jedno auto, není s tím velký problém. Ten vznikne, když si chce postavit přístřešek pro auta dvě. Jeho dvojgaráž už totiž musí projít velmi složitým schvalovacím postupem, stejným jako například stavba nemocnice.
Králíkárnu, která by mohla sousedy obtěžovat zápachem, mohou lidé paradoxně postavit i na hranici svého pozemku. Ovšem kůlnu na dva rýče, hrábě a nějakou tu motyku už musí umístit dva metry dál. "Někdy mám pocit, že stavební zákon vytvořila snůška právníků a stavaři zcela odtržení od reality," přiznal jeden pracovník stavebního úřadu v kraji.
Pevné nervy musí mít i na obecních úřadech. "V lednu jsme chtěli zaměstnat lidi na veřejně prospěšné práce a museli jsme kvůli tomu poslat doporučené dopisy na všechny zdravotní pojišťovny, u kterých jsou naši zaměstnanci. Jestli jim něco nedlužíme. A stejný dopis jsme museli poslat i na finanční a celní úřad, a další dva úřady. A když jsme v únoru přibírali další, museli jsme tyto dopisy na všechny tyto úřady poslat znovu," říká milotická starostka Anna Presová.
Pomoci má Czech point
Ministerstva to však vidí trochu jinak. "Chceme, aby občané na úřadech trávili co nejméně času a promyšlenou strategií se snažíme, aby úřady obíhala data a ne občan," uvedl mluvčí ministerstva vnitra Milan Řepka.
Podle něj v tom má pomoci zavedení kontaktních míst Czech point. Jenže problém je v tom, že pro mnohé lidi je tato komunikace složitá, jednoduše si s Czech pointem nevědí rady. Ostatně někdy jsou bezradní i z některých běžných úředních postupů.
"Přišel jeden starší pán a když jsem mu řekl, co všechno musí předložit, abychom se vůbec jeho žádostí mohli zabývat, rozplakal se. Bylo mi ho líto a tak jsem to za něj vyřídil sám," uvedl brněnský úředník, který zpracovává žádosti o dotace a nechtěl zveřejnit své jméno kvůli tomu, že jeho postup nebyl standardní.
