Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sítě u sjezdovek nejsou v Česku povinné, často je doplní až po neštěstí

  19:59aktualizováno  19:59
Každý rok na českých sjezdovkách zemře několik lyžařů a tisíce dalších se zraní. Náraz do stromu v lednu nepřežila jedenáctiletá dívka, srážku s čtyřkolkou padesátiletý muž. Instalace sítí, varování a dalších prvků přitom není povinná, záleží na uvážení provozovatele. „Oplotit svahy po celé délce není řešení,“ říká náčelník horské služby.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Provozovatelé středisek prodlužují a rozšiřují sjezdovky, nakupují moderní zasněžovací techniku a stavějí lanovky s větší přepravní kapacitou. Jen loni utratili v Čechách a na Moravě za různá vylepšení zhruba půl miliardy korun, o rok dřív dokonce dvojnásobek (více čtěte zde).

Jestli současně vynakládají adekvátní prostředky i na zvyšování bezpečnosti, ale nikdo nekontroluje. „Dvakrát ročně rozesíláme dotazníky, kde se ptáme na investice, kolonku ‚bezpečnost’ ale nemáme,“ říká ředitel Asociace horských středisek (AHS ČR) Libor Knot.

Jak by opatření měla v ideálním případě vypadat, sice shrnuje norma ministerstva pro místní rozvoj, není ale závazná. „Má spíš doporučují charakter,“ přibližuje náčelník Horské služby Jeseníky Michal Klimeš.

Na českých svazích se přitom každoročně zraní tisíce lidí. Letos je statistika horských úrazů, i následkem počasí, které přeje zimním sportům, nepříznivá. Od začátku prosince do začátku února jich horští záchranáři řešili 3 343, což je o tisíc víc než loni za stejné období. Každý rok také několik lidí zemře.

Počty úrazů na horách

Údaje jsou za období od 1. prosince do 30. dubna. Jde o úrazy na sjezdovkách i mimo ně v celé ČR.

  • 2016/2017 – 3343 (do 2. února)
  • 2015/2016 – 5865 (do 2. února - 2315).
  • 2014/2015 – 6842
  • 2013/2014 – 4836
  • 2012/2013 – 6649

Zdroj: Horská služba ČR

Neštěstí se o uplynulém víkendu stalo na Ještědu, kde po srážce se čtyřkolkou horských záchranářů zemřel padesátiletý muž (psali jsme o tom zde). Před dvěma týdny zase podlehla jedenáctiletá dívka v jesenickém areálu Dolní Morava zraněním, která si způsobila při nárazu do stromu.

Osm milionů lyžařských dnů

Třeba ve Skiareálu Klínovec za posledních pět let vložili do rozvoje asi 600 milionů korun. Okolo osmi milionů putovalo na bezpečnost lyžařů.

„Používáme mobilní i pevné sítě. Ochranné matrace pevných překážek, výstražné a upozorňující značky i vymezovací plůtky. Každoročně se prvky doplňují podle potřeby a opotřebení,“ přibližuje mluvčí areálu Hana Hoffmannová. Ministerská norma podle ní vcelku dobře specifikuje možná nebezpečná a krizová místa. „Řídíme se jí,“ ujišťuje.

Podobně se podle horských záchranářů k normě staví i většina ostatních středisek. „Už nepoužívají na zajištění sloupů a překážek staré matrace, které zbyly někde v ubytovně, ale věci vyráběné přímo pro tyto účely. Z mého pohledu se bezpečnost za posledních pár let zlepšila,“ říká Michal Klimeš.

Velký test českých lyžařských středisek

Ani ředitel AHS ČR nepovažuje statistiky úrazovosti z posledních let za nijak alarmující. „Lyžování je stále relativně rizikový sport a Češi jím stráví zhruba osm milionů dnů ročně, což nás řadí na 9. místo ve světě. Díky lepším materiálům se zvyšuje rychlost jízdy, sjezdovky se rozšiřují, přesto všechno se daří čísla dlouhodobě držet zhruba na stejné úrovni, což není špatné,“ říká Libor Knot.

Ne všem se však bezpečnostní opatření na svazích zdají dostatečná. Třeba poslanec za ČSSD Petr Kořenek chce znovu začít prosazovat povinnost nosit helmu na sjezdovkách, která by se týkala všech lyžařů i snowboardistů. Jiní by uvítali, aby se z příslušné ministerské normy stal zákon či vyhláška, a povinnosti tím pádem byly pro všechny závazné.

Svahy nelze obehnat sítí

Že však ani dodržování všech doporučených opatření někdy nemusí zabránit neštěstí, potvrzuje zmíněný případ úmrtí jedenáctileté dívky.

Ministerská norma sice například doporučuje oddělit les od sjezdovky sítí, ovšem pouze v prudkém srázu či zatáčce, která může lyžaře vynést mimo trať. Dívka ale vyjela do lesa na rovném úseku, ona i padesátník z Ještědu navíc podle všeho jeli velmi rychle (více zde).

„Nebyl to první tragický případ na Dolní Moravě. Už dřív jsme jim dávali doporučení, jak opatření vylepšit, na rovné sjezdovce to ale ošetříte těžko. Do míst, kde se něco podobného stane, provozovatelé středisek síť většinou dodatečně umístí, aby se do budoucna vyvarovali dalšího neštěstí, byť to tam ani není tolik potřeba,“ podotýká Klimeš. Smrtelné úrazy se v areálu staly i v letech 2011 a 2012, od té doby prošel celkovou modernizací.

„Znám pár úrazů nebo velmi těžkých zranění, na základě kterých se objevila síť. Podobně jako na silnicích jsou i na sjezdovkách krizová místa. Ruku v ruce se vznikem nových sjezdovek, stavbou zařízení či atrakcí jdou i bezpečnostní opatření. To je přirozená věc, každý to chce mít v pořádku,“ přitakává Knot.

Desatero pravidel chování při lyžování podle FIS

1) Každý lyžař nebo snowboardista se musí neustále chovat tak, aby neohrožoval nebo nepoškozoval někoho jiného.

2) Každý lyžař nebo snowboardista musí jezdit na dohled. Rychlost a způsob jízdy musí přizpůsobit svým schopnostem, terénním, sněhovým a povětrnostním poměrům, jakož i hustotě provozu.

3) Lyžař nebo snowboardista přijíždějící zezadu musí svou jízdní stopu zvolit tak, aby neohrožoval lyžaře jedoucího před ním.

4) Předjíždět se může shora nebo zespodu, zprava nebo zleva, ale vždy jen s odstupem, který poskytne předjížděnému lyžaři či snowboardistovi pro všechny jeho pohyby dostatek prostoru.

5) Každý lyžař nebo snowboardista, který chce vjet do sjezdové tratě nebo se chce po zastavení opět rozjet, se musí pohledem nahoru a dolů přesvědčit, že to může učinit bez nebezpečí pro sebe a pro ostatní.

6) Každý lyžař nebo snowboardista se musí vyhýbat tomu, aby se zbytečně zdržoval na úzkých nebo nepřehledných místech sjezdové tratě. Lyžař nebo snowboardista, který upadl, musí takové místo uvolnit co nejrychleji.

7) Lyžař nebo snowboardista, který stoupá nebo sestupuje pěšky, musí používat okraj sjezdové tratě.

8) Každý lyžař nebo snowboardista musí respektovat značení a signalizaci.

9) Při úrazech je každý lyžař nebo snowboardista povinen poskytnout první pomoc.

10) Každý lyžař nebo snowboardista, ať svědek nebo účastník, ať odpovědný nebo ne, je povinen v případě úrazu prokázat své osobní údaje.

Obehnat sjezdovky po celé délce sítěmi je podle něj i horského záchranáře utopie. Podmínky v Česku prý rozhodně nelze srovnávat s podmínkami v Alpách, jak se k tomu našinci často rádi uchylují.

„Tam mají výhodu, že jsou svahy většinou nad hranicí lesa. U nás skrze něj vedou skoro všechny tratě a není technicky ani finančně možné, zabezpečit je po celé délce sítěmi. Nikdo taky asi nechce jezdit mezi mantinely, osvětu je potřeba směřovat na lyžaře,“ míní Klimeš.

Podle něj ani nemá příliš význam zkoušet pravidla zpřísnit, aby provozovatelé mohli být trestání už za jejich nedodržování, nikoliv až když se něco stane. „Některé věci nejsou dost dobře měřitelné, každá sjezdovka je jiná a pro některé areály by to mohlo být příliš finančně náročné,“ míní Klimeš.

Dodává také, že soudy již v minulosti při rozhodování o podílu na zavinění úrazu k dodržování opatření stanovených ministerskou normou přihlížely, stejně tak k tomu, jestli se lyžař choval podle desatera pro pohyb na sjezdovce stanoveného mezinárodní lyžařskou federací (FIS).

„Tuto problematiku jsme řešili na konferenci s ministryní pro místní rozvoj, zástupcem policejního prezidia i náčelníkem Horské služby ČR a dospěli jsme k závěru, že je to legislativně ošetřeno dostatečně. Jde o míru přenosu mezi návštěvníky. Osvěta je malá, polovina lidí si myslí, že na svahu platí přednost zprava jako v dopravě,“ dodává Libor Knot.

Velké české areály už podle něj také začaly zavádět takzvané „ski patroly“. Zaměstnanci střediska celý den lyžují a kontrolují umístění cedulí či chování lyžařů. Nemají sice velká oprávnění - nemohou například legitimovat ani měřit rychlost - pokud však neukázněné návštěvníky upomínají bezvýsledně, upozorní kolegy, kteří mohou dotyčnému zneplatnit permanentku.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.