Úřady se přou o bezpečí dat

Úřad na ochranu osobních údajů pochybuje, jestli budou data ze sčítání lidu v počítačích statistiků v bezpečí. Statistici míní, že se jim podaří obavy vyvrátit. Když nebude Úřad na ochranu osobních údajů spokojen, může počítačové zpracování údajů ze sčítání lidu zastavit? Podle předsedy úřadu Karla Neuwirta ano: "Můžeme vydávat závazná nařízení a můžeme sankcionovat jejich nedodržování. A zákon o ochraně osobních údajů se vztahuje i na Český statistický úřad," řekl včera Neuwirt. Leona Gréeová z firmy Deltax, která má na starosti přenos informací do počítačů, si myslí něco jiného: "Podle mého názoru úřad sčítání zastavit nemůže. Ale má oprávnění dbát na to, aby údaje nebyly zneužity."

Háček je v tom, že Neuwirtův úřad se odvolává na zákon o ochraně osobních údajů, a sčítání lidu se řídí speciálním zákonem.

Snímání dat do počítačů má ovšem v pražské centrále ČSÚ začít až v srpnu. "Teď probíhají testovací práce, pak se bude do zabezpečené místnosti instalovat technika," vysvětlila Gréeová. Odmítla blíž popsat, jak bude skenování vypadat - proto, aby neporušila zákon o ochraně osobních údajů, i proto, aby se informace přes noviny nemohly dostat k eventuálním počítačovým pirátům.

"Souhrn bezpečnostních opatření má být vypracován do patnáctého dubna, pak uspořádáme interní oponenturu a na ni zástupce úřadu na ochranu dat zveme," řekla předsedkyně ČSÚ Marie Bohatá.

Ochránci dat kromě toho žádají, aby ze sčítání vypadly údaje o počtu dětí a o počtu lidí, které sčítaná osoba zaměstnává. Tvrdí, že byly v tiskopisech, přestože neodpovídají zákonu o sčítání. Ten říká, že se zjišťuje "počet živě narozených dětí" (ve formulářích bylo jen "počet narozených dětí"). A na počet zaměstnanců se statistici ptali, protože to chtělo ministerstvo průmyslu a obchodu, aby si udělalo obrázek o drobném podnikání.


Údaje mají cenu miliard
 

Osobní data sesbíraná při sčítání lidu by mohla pro marketingové firmy zabývající se přímým prodejem znamenat zlatý důl.

Na trhu s osobními údaji by informace ze sčítání měly cenu miliard korun. Díky nim by marketingové firmy mohly zaplavovat reklamními letáky jen schránky těch "správných" adresátů. Tedy lidí, kteří mohou být vhodným cílem reklamních akcí.

Velká část kampaní firem, které se zabývají podomní distribucí, je k ničemu, protože se dostane k lidem, jež nemůže zajímat. Osobní údaje obyvatel jednotlivých adres jsou chráněny zákonem a pro firmy zabývající se podomní distribucí jsou tabu. Ve skutečnosti však některé firmy osobní údaje lidí mají. Marii Malačkovou z Prahy rozhořčila reklamní zásilka od firmy Eurotel. Na obálce byl vedle jejího jména uveden i vysokoškolský titul, který sama nikdy neuvádí. Její jméno není ani v telefonním seznamu. Kde k němu firma Dimar direct marketing, která tuto akci pro Eurotel dělala, přišla? "Pro databázi adresátů využíváme veřejných informačních zdrojů," řekl ředitel firmy Jiří Vychodil. "Tedy i registru živnostníků a různých rejstříků." Údaje z bází marketingových a zásilkových služeb v minulosti měnily majitele. "Nějaký obchod s daty tu pravděpodobně je," řekl Jan Janka, soudní znalec v oboru bezpečnosti informačních systémů. O tom je přesvědčen i ředitel marketingové firmy 4P&P Jiří Jaroš. "My spolupracujeme jen s firmami vedoucími databáze firem, ale existují i firmy, které pro poštovní prezentace prodávají databáze lidí." Tyto firmy se za cenu značných nákladů pídí po informacích, které takřka každý napsal do sčítacích listů.

Vojtěch Kment, ředitel firmy AxonNet zabývající se počítačovou komunikací, soudí, že pokušení zneužít data ze sčítání bude značné. "Vzhledem k nákladům vynaloženým ke komerčnímu sběru dat lze celkovou cenu údajů ze sčítání lidu při zneužití určit na sedm až čtrnáct miliard korun," řekl Kment.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video