Úřady se chystají na biologické zbraně

  • 11
Armáda a zdravotnictví se začaly připravovat na boj se snětí slezinnou, pravými neštovicemi či morem. I české úřady totiž připouštějí teoretické riziko, že by teroristé mohli jako zbraň použít smrtící viry a bakterie. K opatrnosti před biologickými zbraněmi vyzvala shodou okolností tento týden všechny země Světová zdravotnická organizace. "Toto nebezpečí bereme velmi vážně," řekl náčelník armádní zdravotnické služby Jan Petráš.

Experti varují před panikou, reálné riziko je podle nich malé. Vycházejí však z hesla: Štěstí přeje připraveným. Armáda obnovuje systém ochrany proti biologickým zbraním. "V minulých letech jsme ho zakonzervovali, teď jej oživujeme," přiznal Petráš.

Šéf generálního štábu Jiří Šedivý naznačil, že se například obnovují zakonzervované laboratoře, připravují se odborníci na biologické zbraně, lékaře nevyjímaje. V pohotovosti jsou i zdravotníci. Na jejich ministerstvu se urychlila příprava opatření týkající se bioterorismu.

VŠECHNY SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY A ON-LINE REPORTÁŽE

ZPRÁVY ON-LINE středa 26. září

ZPRÁVY ON-LINE
čtvrtek 27. září

Například ve Fakultní nemocnici Na Bulovce v Praze má vzniknout Centrum pro vysoce rizikové nákazy, některé atomové kryty mají být přestavěny na izolační infekční jednotky, aby se zabránilo rozšíření nákazy, vybudovat se má speciální laboratoř.

Zápis z klíčové porady vznikl na ministerstvu zdravotnictví shodou okolností 11. září - jen pár hodin před tím, než do Světového obchodního centra v New Yorku narazila letadla unesená řízená teroristy.

Skutečnost, že tento návrh vzniká a měla by jej projednat bezpečnostní rada státu, potvrdil důvěryhodný zdroj z ministerstva zdravotnictví.

Náklady na opatření by dosáhly čtvrt miliardy korun. Mnozí lékaři v terénu nemají praktické zkušenosti s infekčními chorobami, jež by se teoreticky mohly rozšířit pomocí biologických zbraní, například s virem Ebola či pravými neštovicemi.

Bakterie a jedy už zabíjely

• K použití biologických zbraní není třeba kdovíjakých technologií, "stačí" dostat se k zárodkům a umět je použít. Světová zdravotnická organizace uvedla, že například rozsáhlé rozptýlení sněti slezinné (antraxu) ve velkém městě by najednou usmrtilo až sto tisíc lidí.

Historie nezná případy masového nasazení bakterií a jedů, ale lokální ano.

V roce 1984 se například v USA ve státě Oregon přiotrávilo 751 lidí salmonelou: lidé snědli v několika restauracích infikovaný salát a až po dvou letech vyšlo najevo, že ho nakazili členové tamní náboženské sekty.

V roce 1995 jiná náboženská sekta rozšířila v tokijském metru bojový nervový plyn sarin, který okamžitě zabil jedenáct lidí a pět tisíc přiotrávil, další zemřeli později.

Táž sekta se snažila nejméně osmkrát rozšířit v Tokiu a Jokohamě antrax a virus Ebola, naštěstí bacily nebyly účinné.

Botulismus, o němž se často mluví, sice léčit umějí, ale séra je v zemi málo, onemocní totiž tak dva pacienti ročně. "Žádná laboratoř v zemi neumí diagnostikovat například virus Ebola. Vzorky by se musely posílat do Německa," řekl expert na infekční choroby Petr Kümpel.

Ministerstvo zdravotnictví si zároveň začalo mapovat všechna zařízení, v nichž se uchovávají bakterie a viry. Jen v Praze je jich téměř sedmdesát, i když zdaleka ne ve všech jsou živé, tedy nebezpečné mikroorganismy.

Jak je velké skutečné riziko použití biologických zbraní? Podle expertů nepříliš, alespoň v masovém měřítku. A to přesto, že branou vstupu smrtelných biologických látek do lidského těla jsou dýchací cesty, nakazit se lze z vody i potravin.

"Forma aerosolu, která pro šíření přichází v úvahu, je velmi nestabilní. Proto si myslím, že pokud teroristé sáhnou k této velmi zákeřné zbrani, učiní tak jen lokálně s cílem šokovat lidi - stejně jako v USA. A šokovat mohou například vyvoláním malé, ale prudké epidemie," míní armádní zdravotník Petráš.

Zdeněk Novák z vedení Vojenského zpravodajství ve středu v parlamentu oznámil, že nelze vyloučit, že i naše země se stane cílem bioteroristického útoku, který by zasáhl stovky až tisíce lidí. Pravděpodobnost je prý však malá.

Podle Petráše je důležitá zvýšená ostražitost ve vodárnách či u výrobců potravin, aby do nich nepronikl nikdo nepovolaný. Pracovníci těchto zařízení shodně uvedli, že jsou ve střehu už od útoku na USA.

Občanů se zatím chystaná opatření nijak nedotknou. "Je to především věc tajných služeb. A pak, když už by se něco stalo, systému, aby šíření infekce minimalizoval. Nic mezi tím, například nějaké preventivní opatření pro lidi, jak neonemocnět, bohužel není," uvedl jeden z expertů na tuto problematiku, který si přál zůstat v anonymitě.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video