Existenci správních soudů předpokládá už devět let česká ústava. Justice bez nich není zcela v souladu ani s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.
"Některé aktivity veřejné správy, jako třeba její nečinnost, nejsou vůbec pod kontrolou soudní moci," zdůvodnila potřebu správních soudů senátorka Dagmar Lastovecká.
Proti zákonu byl pouze jeden senátor. Řada jich však upozorňovala na některé jeho chyby. Jan Ruml se pozastavil nad tím, proč v zákoně nebyla zcela převzata pravidla z občanského soudního řádu, ale vláda vypracovala úplně nová. Podobně jako Lastovecká také upozornil, že činnost nových soudů by mohlo zkomplikovat nedávné nepřijetí jiného zákona, nového správního řádu, Poslaneckou sněmovnou.
|
Co budou řešit správní soudy: • žaloby na rozhodnutí úřadů veřejné správy nebo krajských orgánů Nejvyšší správní soud bude navíc řešit: |
Do moravské metropole se nechce soudcům Vrchního soudu v Praze, kteří mají být základem nového justičního orgánu. Jeho umístění v Brně navíc bude stát více peněz. V Praze by sídlil v budově Vrchního soudu, což by podle vlády nestálo nic.
"Doufám, že soudci dají přednost metě nejvyšší, totiž působit v nejvyšším justičním orgánu," řekl ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš, který preferoval hlavní město. "Sám jsem v roce 1994 stál před stejným rozhodnutím. Rodina byla v Praze, a já musel pracovat pět dní v týdnu Brně," dodal.
Rozhodnutí považují za logické soudci Ústavního a Nejvyššího soudu, kteří často museli za neexistující justiční orgán rozhodovat. "Jestliže jsou důvody pro to, aby Ústavní a Nejvyšší soud byly v Brně, pro Nejvyšší správní soud tyto důvody platí dvojnásob," míní soudce Ústavního soudu Pavel Varvařovský.
