Zatímco by evropské instituce potřebovaly 135 českých překladatelů, uspělo jich jen osmdesát. Hlásil se přitom pětinásobek kandidátů. "Nábor lingvistů je vždy těžký. Instituce potřebují nadprůměrné kandidáty," uvádí evropská personální kancelář EPSO.
Podobná byla situace i v jiných zemích: bruselské ústředí chtělo přijmout 1215 překladatelů z nových členských států, konkurzy ale podle EPSO zvládlo pouze 549 kandidátů.
Nábory se proto budou opakovat, konkurz bude vypsán ještě na sklonku roku. "První kolo konkurzů mělo přinést takový počet překladatelů, aby se vyřešila nejnaléhavější poptávka," řekla Wendy Barnessová z EPSO.
Co se týká nižších úředníků, kvóta pro Čechy byla 245. I když se jich na tyto pozice hlásilo devětkrát tolik, uspělo nakonec jen 180 kandidátů. Českých sekretářek chtěla unie 240, prošlo jich 186 z 554. Pro šéfovské pozice překladatelských oddělení byli z 18 kandidátů úspěšní čtyři Češi, tedy třikrát méně, než byl cíl.
EU loni přilákala podle dostupných informací třicet tisíc zájemců o práci z nových zemí, konkurzů se zúčastnila polovina. Testy zvládlo kolem 2600 lidí, z toho téměř pětistovka Čechů. Podle letních údajů pracovalo v úřadech EU kolem 37 tisíc "eurokratů". V evropských institucích by podle pomyslného rozdělení obyvatel mělo pracovat asi 1200 Čechů.
Zaměstnání v evropských institucích je lukrativní: plat na nižších pozicích se pohybuje kolem čtyř tisíc eur měsíčně, tedy asi 120 tisíc korun. S důležitostí funkce však rostou i platy. Ještě jsou v běhu konkurzy na střední management v EU, kam se přihlásilo dva tisíce žadatelů z nových zemí. Prvním sítem prošlo 379. EPSO by uvítalo
160 úspěšných kandidátů.
