"Pracoval jsem v Centru pro dokumentaci násilí na Syřanech, zvláště pak na těch ve vězeních. V zemi, kde denně umírá až 150 lidí, se moc lidé nestarají o to, že další tisíce lidí jsou uvězněny," říká Nizar (jméno novináře bylo z bezpečnostních důvodů změněno, pozn. red.), jenž před pár dny uprchl do iráckého Erbilu.
Nerovné podmínky ve školeNizar je vystudovaný agronom. "Vystudoval jsem sice agronomii, studium mě však vůbec nebavilo. Už od 18 let jsem psal různé články, fejetony nebo úvahy a vždy jsem chtěl být novinářem," vypráví Nizar o svém studiu. "Studium žurnalistiky mi však nebylo umožněno. Jedinou univerzitou, na kterou jsem mohl být přijat, byla ta zemědělská," říká a s úsměvem přiznává, že jeho studijní výsledky nebyly zrovna nejlepší. 
I přesto, že studium úspěšně ukončil, nedostal diplom. "Kurdové nemohou získávat tituly. Je nám umožněno studovat na univerzitě, ale díky tomu, že nemáme titul, není pro nás lehké najít práci ve vystudovaném oboru," vysvětluje Nizar. |
"Jsou to většinou představitelé opozice, demonstranti a aktivisté. Nemalou část však také tvoří novináři," vypočítává Nizar, kdo všechno v současnosti pyká za mřížemi syrských žalářů.
Sedmnáct měsíců trvající krvavý konflikt v Sýrii si podle statistik OSN vyžádal 17 tisíc lidských životů. Nizar však mluví až o 25 tisících případech, kdy mnohé oběti podle něj ani nejsou registrovány.
Jako novinář měl možnost hovořit s obětmi násilí na civilním obyvatelstvu v postižených oblastech.
"Když jsme dokumentovali situaci ve městě Homs, během tří nebo čtyř dní nám nahlásili asi 20 případů znásilnění členy syrské armády," líčí Nizar situaci v jednom z nejvíce postižených míst a dodává, že číslo může být několikrát větší, poněvadž mnoho obětí z různých osobních či náboženský důvodů znásilnění ani nenahlásí.
Armáda uzavře město a bombarduje okolo
Zároveň vysvětluje, že armáda nyní používá novou strategii, kdy násilně uzavře město. Všechna bombardování se pak odehrávají v jeho okolí, takže nikdo nemůže dovnitř ani ven.
Nizar se rozhodl pro útěk do iráckého Kurdistánu poté, co syrská armáda ohrožovala jeho rodinu v rodném městě Qámišlí na turecko-syrských hranicích. "Svůj laptop, fotoaparát a důležité dokumenty jsem bezpečně ukryl, takže se k nim nikdo nedostane. Potom jsem se vydal z Damašku směrem ke kurdským hranicím," vypráví mladý novinář.
"Hranice jsem překročil ilegálně. Členové mládežnické kurdské strany (Youth Kurdish Party) mi pomohli přes hranice, takže jsem nemusel platit převaděčům, jako většina uprchlíků ze Sýrie.
Jenom v džínách a košili
S sebou jsem si přinesl jen tyhle džíny, košili a novinářský průkaz, což je můj jediný identifikační doklad i v Sýrii," svěřil Nizar svoji dramatickou cestu ze Sýrie koordinátorce společnosti Člověk v tísni, která syrským uprchlíkům v Iráku pomáhá.
Syrský režim se snažil Kurdy všemožně utlačovat. Třeba i tím, že Kurdům nebylo přiznáno syrské občanství, a tím pádem jim nemohly být vydány ani pasy.I to byl důvod k ilegálnímu přechodu hranic
Pomoc SýriiČeský červený kříž Distribuce potravin a přikrývek, poskytování zdravotnické pomoci a dodávky léčiv. Charita ČR Cena všech DMS 30 Kč, z nichž 27 Kč jde na pomoc Sýrii. |
"Pokud si Kurd například chce koupit pozemek nebo postavit dům, musí s tím souhlasit tři složky - bezpečnostní, vláda a strana Baas," popisuje složitou situaci uprchlíků Nizar.
Zemi čeká desetiletí obnovy, odhaduje
Nizar nechce zůstat v iráckém Kurdistánu dlouho. "Díky tomu, že jsem pracoval pro mezinárodní agenturu, mám speciální status a snad brzy získám vízum do Francie. Zde chci pokračovat ve své novinářské práci," popisuje své plány.
Budoucnost Sýrie však vidí špatně. Podle jeho slov mnoho lidí, především těch mladých, ze Sýrie uteklo, takže demonstrace už nejsou tak silné a může se zdát, že syrská opozice slábne. Lidé se také stále více bojí výhrůžek z použití biologických zbraní. "Když válka v Sýrii skončí, země bude potřebovat alespoň deset let k tomu, aby bylo vše znovu postaveno. Nemyslím jen budovy, ale hlavně psychika lidí v Sýrii," říká Nizar.
Režimu se nedaří znovuovládnout města
Rusko a Čína od začátku povstání v Sýrii vystupují proti jakémukoliv zahraničnímu vměšování a na půdě Rady bezpečnosti OSN opakovaně vetovaly pokusy Západu a arabských států učinit rázné kroky k zastavení násilí.
V metropoli Damašku a okolí se boje zintenzivňují spolu s tím, jak sílí střety v severosyrském Aleppu, kde se opoziční skupiny vojensky drží od července. Agentury z toho, že se armádě nedaří jednoznačně se velkých měst zmocnit, vyvozují, že vláda postupně ztrácí kontrolu nad Sýrií. Konflikt se částečně přelévá i do sousedního Libanonu. Syrský prezident Asad a jeho režim však stále tvrdí, že má situaci nadále v rukou a povstalce označuje za teroristy, kteří se snaží zemi rozvrátit.
