Nejdelší trasa sportovce, jemuž chybí část svalů na noze, měřila zhruba 170 kilometrů a vedla z Bruntálu do Seče u Pardubic.
Nejzápadnější cíl výpravy byl v Červeném Újezdu na Mostecku. "Všude jsme se setkali s ochotou, občas na nás ve městech už čekali," uvedl Bačuvčík.
Jakmile Calcev, původním povoláním masér, sedne na bicykl, nikdo o jeho handicapu nic netuší. Denně přitom seděl na kole v průměru devět hodin.
"Cítil jsem, že moje cesta má smysl, což mě posilovalo. Nehledal jsem pomoc pro sebe, ale především pro postižené děti v uprchlických táborech," vysvětlil sportovec.
V kašavském táboře žije přes rok a půl a zatím marně hledá práci. "Potřeboval bych si vydělat peníze, abych mohl zajistit lékařskou péči pro své těžce nemocné děti," prohlásil s tím, že v Moldavsku nejsou pro jejich léčbu odpovídající podmínky.
 Moldavec Valerij Calčev vyrazil 27. června na kole z uprchlického tábora v Kašavě na Zlínsku na cestu po uprchlických zařízeních v České republice, kterou chce dopomoci založení fondu "Srdce jako dar" pro tělesně postižené běžence. Celkem by měl Calčev ujet asi 1200 kilometrů. (27.6.2001) |
 Moldavec Valerij Calčev vyrazil 27. června na kole z uprchlického tábora v Kašavě na Zlínsku na cestu po uprchlických zařízeních v České republice, kterou chce dopomoci založení fondu "Srdce jako dar" pro tělesně postižené běžence. Celkem by měl Calčev ujet asi 1200 kilometrů. (27.6.2001) |
 Moldavec Valerij Calčev vyrazil 27. června na kole z uprchlického tábora v Kašavě na Zlínsku na cestu po uprchlických zařízeních v České republice, kterou chce dopomoci založení fondu "Srdce jako dar" pro tělesně postižené běžence. Celkem by měl Calčev ujet asi 1200 kilometrů. (27.6.2001) |
