Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Uprchlická vlna slábne. Kvůli zimě i novým plotům na Balkáně

  15:34aktualizováno  15:34
Počet běženců přicházejících do Německa se v posledních dnech výrazně snížil. Podle policejních údajů se nyní v zemi nově objeví kolem 3000 uprchlíků denně, na počátku minulého týdne to ještě bylo více než 7000. Zmírnění uprchlické krize zřejmě zapříčinilo špatné počasí a nové ploty na balkánské cestě.

Uprchlíci na hranicích Řecka a Makedonie (29. listopadu 2013) | foto: Reuters

Pod čtyřtisícovou hranici se počet přicházejících běženců snížil poprvé v pátek. Za celý víkend pak do Německa dorazilo 5800 uprchlíků, z toho tři čtvrtiny přišly přes rakouské hranice do Bavorska, oznámila spolková policie. Celkem podle policejních informací vstoupilo v listopadu do Německa 216 000 běženců.

Uprchlická krize

Přistěhovalecký proud však slábne. Ještě na počátku minulého týdne přicházelo denně přes 7000 uprchlíků, na této úrovni se jejich počet držel přes dva týdny. Desetitisícovou hranici překonal počet příchozích naposledy 5. listopadu, v letních měsících přitom nebyl takový počet běženců v jediném dni výjimečný.

Německo letos očekává, že v zemi požádá o azyl přes milion lidí, neoficiální odhady hovoří dokonce o 1,5 milionu. Berlín kvůli vysokému počtu přicházejících běženců žádá o vytvoření stálého mechanismu, který by umožnil rozdělovat žadatele o azyl mezi členské země Evropské unie.

Podle německých médií zatím nelze přesně určit, co snížení počtu běženců způsobilo. Jedním z důvodů může být pokles teplot a zhoršení počasí v posledních dvou týdnech, kvůli kterému je pro uprchlíky složitější pokračovat v cestě přes Evropu do Německa. K omezení počtu uprchlíků mohlo přispět i vytvoření plotů a dalších bariér na takzvané balkánské cestě, po níž do Evropské unie přicházela v posledních měsících většina běženců.

Nižší počty běženců hlásí i další země na takzvané balkánské trase, po které většina migrantů na sever Evropy míří. V Rakousku se minulý týden počet příchozích migrantů poprvé dostal pod 3000 denně. Pokles zaznamenaly i Chorvatsko, Slovinsko či Makedonie.

Plot se běžencům postavil do cesty například v Makedonii:

Uprchlíci spí na mrazu

Dobrovolníci, kteří na Balkáně a na řeckých ostrovech pomáhají zvládnout migrační krizi, upozorňují, že balkánskou trasu komplikuje zejména zima a špatné zázemí pro uprchlíky.

Fotogalerie

„Před tím, než jsme přijeli na Lesbos, jsme byli v Preševu na srbsko-makedonské hranici, kde lidi v hodně chladných teplotách spí třeba venku. Čekají tam x hodin, než se dostanou k registraci, protože tam nefunguje nonstop jako tady (na Lesbu). Ti lidé stojí v nekonečných frontách a není tam vůbec povoleno, aby si vařili. Všechny (dobrovolnické) kuchyně policie vždycky vyhodí,“ řekla ve městě Mytiléna na Lesbu Češka Veronika Dombrovská, která pracuje v německém dobrovolnickém týmu.

Ostrov čelil náporu běženců v létě, kdy jen v Mytiléně, v níž žije zhruba 30 000 obyvatel, pobývalo několik týdnů o 10 000 víc běženců. V současnosti jich na ostrov denně nelegálně připluje kolem 2500.

Na ostrově začali před týdnem působit i dobrovolníci z takzvaného Czech teamu, kteří dlouhodobě spravovali základnu na srbsko-chorvatské hranici. Prosadit se mezi zahraničními týmy na Lesbu ale nebylo jednoduché. V současnosti působí v uprchlickém táboře Moria, ve skladu, kde připravují oblečení a další materiál pro uprchlíky, a také na moři.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.