Migranti ve Středozemním moři u pobřeží Libye. (2.6. 2016)

Migranti ve Středozemním moři u pobřeží Libye. (2.6. 2016) | foto: Reuters

Migrantů plujících do Itálie přibylo o čtvrtinu, nejvíce je Nigerijců

  • 95
V červnu dorazilo do Itálie přes Středozemní moře přibližně 22 500 migrantů, proti květnu je to nárůst o 24 procent. Uvedla to unijní agentura Frontex. Řecko se kvůli zmařenému pokusu o vojenský převrat v Turecku připravuje na nárůst počtu běženců, kteří by se mohli pokusit překonat Egejské moře.

Za první polovinu roku cestou přes centrální Středomoří přijelo do EU 69 500 lidí, přibližně stejný počet jako loni. „Migrační tlaky v centrálním Středomoří zůstaly v červnu vysoké,“ uvedl Frontex. Podle agentury bylo 17 procent zjištěných příchozích občany Nigérie, následovali Eritrejci a Súdánci.

Uprchlická krize

V meziročním srovnání je naopak situace výrazně lepší ve východní části Středozemního moře, kde byly počty příchozích především do Řecka v červnu o 95 procent nižší než ve stejném měsíci loni. Nyní Frontex zaznamenal 1450 lidí, číslo je také výrazně nižší než v předcházejících měsících.

Podle agentury je tento vývoj důsledkem jarní dohody mezi EU a Tureckem a také přísné pohraniční politiky, kterou na balkánskou migrační trasu reagovala Makedonie.

Nejčastějšími příchozími na řecké ostrovy v Egejském moři byli v červnu Syřané, po nich Pákistánci, Afghánci a Iráčané. Mezi příchozími ovšem byli lidé také z afrických zemí, celkem se jednalo o státní příslušníky 38 různých zemí.

Na migraci z Afriky EU reaguje v centrálním Středomoří námořní operací Sophia, ke které by se měla přidat také plavidla NATO. Evropská unie se zároveň chystá posunout migrační problematiku do centra svých vztahů s klíčovými africkými zeměmi tak, aby tyto státy například daleko více spolupracovaly při zpětném přebírání svých občanů, kteří v unii právo na azyl nemají.

Ovlivní turecký puč příliv uprchlíků?

Přestože se situace v Egejském moři zlepšila, řecké úřady se kvůli zmeřenému pokusu o puč v Turecku připravují na nárůst počtu běženců.

„Je vysoce pravděpodobné, že události v Turecku budou mít vliv na situaci kolem uprchlíků,“ uvedl ministr pro migraci Jannis Muzalas v parlamentu. Zároveň zdůraznil, že nechce šířit paniku, zákonodárný sbor by podle něj měl být ale připraven na všechny možnosti. Podle politoložky oslovené dnes agenturou DPA by o emigraci mohla začít uvažovat i řada Turků.

Někteří evropští politici po pátečním zmařeném pokusu o vojenský převrat v Turecku vyjádřili obavy, že by Ankara dohodu mohla jednostranně vypovědět.

Kromě Syřanů, Iráčanů či Afghánců by mohli chtít nyní do zemí Evropské unie emigrovat i mnozí Turci, uvedla v rozhovoru s agenturou DPA politoložka univerzity ve švýcarské Basileji Bilgin Ayataová. „Zadržení 6000 lidí, masové propouštění a debata o zavedení trestu smrti: Pokud to takhle půjde dál, opustí zemi mnoho tureckých občanů stejně jako po vojenském puči v roce 1980,“ uvedla Ayataová.

O emigraci podle ní budou uvažovat hlavně liberálně smýšlející Turci, Kurdové a alavité, členové odnože šíitského islámu. Jako cílovou zemi by si mohli podle ní vybrat především Německo, kde už početná turecká komunita žije.

V Německu žijí asi tři miliony lidí tureckého původu. Většinou se jedná o přistěhovalce, kteří přišli v 60. a 70. letech do země za prací, a o jejich potomky.

Záchranáři na konci dubna vytáhli z člunů u italských břehů 200 migrantů:

30. dubna 2016


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video