Stoupenci nové kyjevské vlády drží obří ukrajinskou vlajku na shromáždění v...

Stoupenci nové kyjevské vlády drží obří ukrajinskou vlajku na shromáždění v Mariupolu na jihu země (23. dubna 2014). | foto: AP

Běžencem ve vlastní zemi. Ukrajinci prchají z „republik“ na východě

  • 1072
Stoupenci jednotné Ukrajiny se v Doněcké a Luhanské oblasti necítí bezpečně. Tisíce lidí už podle OSN opustily své domovy a zamířily na západ. Nocují převážně u přátel a rádi by se vrátili domů, kde zůstali jejich příbuzní. Bojí se však, že by návrat na východ země znamenal jejich smrt.

Návštěvník Kyjeva nemá šanci na první pohled poznat, že se na ulici setkal s běžencem. Na předměstí nevyrostly uprchlické tábory, běženci nenocují v modrých stanech OSN, nestojí fronty na oběd ve špinavých jídelnách.

Počítání běženců není jednoduché

Ukrajinská krize už podle OSN vyhnala z domova přes 10 tisíc lidí, asi třetina z tohoto počtu jsou děti. Statistika zahrnuje pouze ty, kteří svůj odchod z neklidných oblastí ohlásili úřadům.

Podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky je však počet běženců, kteří kvůli krizi opustili neklidné oblasti na východě země, vyšší. Většinu z uvedeného čísla tvoří uprchlíci z Krymu, který Rusko v březnu anektovalo.

Důvod je prostý, mezi Krymem a Ukrajinou velmi rychle vyrostly hraniční přechody s kontrolními stanovišti. Mezi jednotlivými oblastmi pevninské Ukrajiny však hraniční přechody nejsou.

Lidé, kteří museli utéct z domova, se přesto v Kyjevě počítají na tisíce. Azyl našli zpravidla u přátel. Reportáž o nich přinesl americký publicistický magazín The New Republic.

"Moc bych se chtěla vrátit domů, ale zabili by mě tam," líčí například 28letá Eugenia z Mariupolu v Doněcké oblasti. "Lidé jako já tam mizí ze dne na den. Na vlastní oči jsem viděla, jak uprostřed ulice zastavilo auto, vystoupili z něj nějací chlapi a unesli proukrajinského aktivistu," svěřila se běženkyně reportérovi.

Své příjmení Eugenia zveřejnit nechtěla. Bojí se totiž o matku, která v přístavním městě u Azovského moře zůstala. Přestože je etnická Ruska, ráda by Mariupol i nadále viděla jako součást jednotné Ukrajiny.

Když do města přijela národní garda, Eugenia vojákům pomáhala s orientací ve městě. Jak říká, pomoc skutečně potřebovali.

"Šokovalo mě, jak byla ukrajinská armáda nepřipravená a špatně organizovaná. Musela jsem jim dokonce přinést mapu města. Jezdili obrněnými vozy po centru sem a tam, protože zabloudili," vzpomíná Eugenia. Když se ovšem rozneslo, že Ukrajincům pomáhá, začala být sama v ohrožení.

Varování přišlo od policie, ta pak přešla na stranu rebelů

Na stranu separatistů totiž časem přešla i místní policie. To není v Doněcké a Luhanské oblasti, kde vzbouřenci před časem vyhlásili "lidové republiky" a jednostranně se od Ukrajiny odtrhli, nic neobvyklého.

Na policejní stanici pracoval Eugeniin kamarád, který ji varoval, že by měla s podporou Ukrajinců okamžitě přestat. Týž den si mladá žena všimla, že její auto někdo sleduje.

Rozhodla se proto z Mariupolu odjet, teď bydlí u přátel v Kyjevě. Kromě ukrajinské metropole míří uprchlíci často také do Lvova, který leží jen několik desítek kilometrů od hranic s Polskem.

Nepříliš bezpečně se na východě Ukrajiny v posledních týdnech cítí například místní novináři nebo lidskoprávní aktivisté. Problémy má například i místní židovská komunita.

Jen v Doněcku žije zhruba 15 tisíc židů, mezi které se v dubnu začaly šířit výhružné letáky. Pokud se prý nezaregistrují, nepodají majetková přiznání a nezačnou platit speciální daň, mohou podle nich přijít o občanství. Radikálové jim v takovém případě hrozí i zabavením majetku, upozornila britská BBC.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video