Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Uprchlíci z Barmy bojují na moři o jídlo, lodě se mění v plovoucí rakve

  18:23aktualizováno  18:23
Na moři v jihovýchodní Asii jsou stále uvězněny tisíce hladových a žíznivých běženců z Barmy. Na přeplněných lodích se zabíjejí kvůli jídlu, na jedné lodi v boji o potraviny zemřela stovka lidí. Další lidé umírají na dehydrataci. OSN lodě označila jako „plovoucí rakve“.

Uprchlice z Barmy telefonuje s příbuznými, její loď dorazila do Indonésie (16. května 2015). | foto: Reuters

Podle britského listu The Times panují na lodích barbarské podmínky. „Po jedné ženě chtěli její jídlo, ale ona odmítla. Měla ho velmi málo a na lodi s sebou vezla děti. Podřízli jí krk a pak ji a její děti hodili přes palubu,“ vypověděl sedmnáctiletý Sajdul Islám, jehož loď minulý pátek přistála u pobřeží Indonésie.

Na lodi se zachránilo 670 běženců. Převážně to byli barmští Roginhové prchající před etnickým násilím v jejich rodné zemi a ekonomičtí migranti z Bangladéše. 

Prchají před terorem buddhistů

Rohingové z Barmy prchají po moři i po souši. Když se dostanou do Thajska, mohou skončit v táborech pašeráků, nebo v centrech pro uprchlíky.

Rohingové z Barmy prchají po moři i po souši. Když se dostanou do Thajska, mohou skončit v táborech pašeráků, nebo v centrech pro uprchlíky.

„Kdybych věděla, že cesta lodí bude tak strašná, raději bych zemřela v Barmě,“ vypověděla Manu Abudul Salámová. Na vlastní oči byla svědkem smrti svého bratra, který zahynul v bojích o jídlo poté, co dřevěnou kocábku opustil kapitán.

V posledních dnech sice Indonésie vpustila na své pobřeží kolem tří tisíc Rohingů, další tisíce uprchlíků ale zůstávají na moři, kde je zabíjí neúprosné slunce a hlad. V současné době se teploty v oblasti pohybují kolem 34 stupňů.

Námořní ping-pong s lidskými životy

Mnohé ženy na lodích jsou často znásilňovány nebo jsou během čekání na cestu donuceny k sňatku s muži, které za ně převozníkům zaplatí. Matky s dětmi jsou podvyživené, protože se snaží zajistit jídlo pro své potomky.

„Je to velmi vážné. Nemají žádné jídlo, vodu, pijí svou vlastní moč. Je to námořní ping-pong s lidskými životy. Očekáváme, že vlády v regionu najdou rychle řešení, nebo najdeme v nadcházejících dnech v Andamanském moři plovoucí lodě s vysušenými těly,“ varoval mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci v Bangkoku Joe Lowry.

Situace v Asii je zřejmě nejhorší od sedmdesátých let, kdy ze své vlasti prchaly po moři tisíce Vietnamců. Thajsko, Malajsie a Indonésie několik týdnů od svého pobřeží lodě plné uprchlíků odvracely, nyní se představitelé těchto zemí sejdou, aby o uprchlické krizi jednali.   

Fotogalerie

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že služeb pašeráků v jihovýchodní Asii využilo za první tři měsíce letošního roku 25 tisíc lidí, což je dvakrát více než v předchozím roce. Mluvčí UNHCR Vivian Tanová vyzvala jihoasijské státy, aby umožnily lidem připlout k pobřeží, aby dostali jídlo, vodu a lékařskou pomoc.

Ačkoli na území Barmy Rohingové pobývají po staletí, jsou tam stále považováni za nelegální přistěhovalce ze sousedního Bangladéše a většina z nich nemá žádné státní občanství.

„Rohingové mají dvě možnosti, buď zůstanou a budou vyhlazeni, nebo utečou,“ řekla The Guardian Penny Greenová z univerzity Queen Mary v Londýně. Společně s kolegy se několik měsíců zabývala situací v Arakanském státě, který je domovinou Rohingů. Vědci varují, že Rohingové, kteří zůstávají v Barmě, čelí genocidě.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.