Dobrovolníci se shodují, že klíčové jsou pro lidi na cestách informace, tedy zejména přístup k internetu a k mobilnímu telefonu. „Není to jen o tom, aby našli informace, na která místa mají mířit, a kde se co děje. Klíčové to je proto, aby se rodina vůbec dokázala udržet pospolu. Pokud se děti nebo starší lidé, kteří mají problém s komunikací v cizím jazyce, v nějakém davu oddělí od ostatních a nastoupí třeba do jiného autobusu, je strašně složité je zpátky najít,“ říká Michal Berg, který české dobrovolníky koordinuje.
Mobilní telefony většinou uprchlíci mají, problém je, že v Evropě často nefungují. Dobrovolníci jim proto pořizují místní SIM karty. „Oni si je většinou dokážou koupit, ale problém je, že pokud vás někdo doveze na hranice mezi Srbskem a Chorvatskem, uprostřed polí, nemáte kde si SIM kartu pořídit,“ podotýká Berg.
Jelikož uprchlíci překonávají velké vzdálenosti pěšky, často po polních a lesních cestách, nemají možnost příliš věcí nosit s sebou. Většinou mají pouze malý batoh nebo tašku s nejzákladnějšími věcmi. Pomoc od dobrovolníků na cestě je proto zaměřená zejména na uspokojení aktuálních potřeb putujících lidí, tedy aby se mohli najíst, vyspat a teple obléct.
Na Balkáně bude brzy mrznout. Shání se čepice, šály a rukavice
Zásoby na cestu jsou však pro ně zbytečné, jelikož je nemají do čeho dát. Srbský dobrovolník Tibor Varga proto upozorňuje, že potřebné jsou také pevné tašky a batohy. Další věci shání dobrovolníci pro budování své infrastruktury. „Potřebujeme zdroje světla, různé svítilny a generátory,“ říká Varga. Ve sbírkách také dávají dohromady plastové nádobí a termohrnky. V poslední době Češi na Balkáně také sháněli dieselgenerátor a vysílačky, aby se mohli navzájem snáze dorozumívat.
Podle Berga není třeba z Česka vozit jídlo a vodu. „Nemá smysl tyto věci dovážet zdaleka. Většinou je dobrovolníci nakoupí v nejbližším supermarketu,“ vysvětluje.
Naopak oblečení a obuv je třeba do Maďarska, Chorvatska a Srbska dovážet, jelikož v tamních sbírkách je ho nedostatek. „Často přijdou a mají na sobě sandály, nebo boty ztratí někde v bahně. Nohy mívají po dlouhé cestě velmi zničené. Takže základ je dát jim suché ponožky a boty, nejlépe pohodlné tenisky. To jim extrémně pomůže stejně jako jakékoli teplé oblečení, včetně čepic, rukavic a šál. Už i na Balkáně za chvilku začne mrznout,“ říká Berg. Neustále potřebné jsou pláštěnky, které dobrovolníci přijímají v neomezeném množství.
Česká pomoc uprchlíkůmCentrem pražské pomoci jsou lidé kolem Autonomního sociálního centra Klinika, kteří pravidelně za uprchlíky vyjíždí do Maďarska, Srbska a Chorvatska. Klinika rovněž pořádá sbírky potřebných věcí i finančních darů. Velkou část dobrovolníků tvoří rovněž studenti nebo absolventi Masarykovy univerzity (více čtěte zde). Přehled sbírek a možností pomoci je na webové stránce Pomoc uprchlíkům. |
Žádné letní oblečení a boty na podpatku
Problém je, že některé věci od dobrovolných dárců, nejsou použitelné. Ve sbírkách se objevují například i boty na podpatcích, které uprchlice v bahně polní cesty zřejmě nevyužijí. „To situaci spíš zhoršuje, protože pak dobrovolníci musí věci přebírat a vyhazovat to, co je zcela neužitečné, což jim přidělává práci,“ upozorňuje Berg.
Tolik potřebné již nejsou ani stany, karimatky, deky a další kempingové potřeby, jelikož uprchlíci se již v současnosti nezdržují více nocí na jednom místě, jako tomu bylo ještě před pár týdny. Jejich cesta je relativně plynulá. Pokud se po cestě nevyskytne mimořádný problém, absolvuje velká část z nich cestu z Řecka do Rakouska v průběhu dvou až tří dnů. Jediný zádrhel je v současnosti na jihu Srbska, jelikož se zde všichni příchozí musí registrovat a vznikají proto dlouhé fronty.
Za poslední měsíc se vystřídalo na maďarských, srbských a chorvatských hranicích více než tři sta dobrovolníků. Jen o uplynulém víkendu pomáhalo na hraničním přechodu Babska mezi Srbskem a Chorvatskem přes padesát Čechů.
