Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Už žádné jídlo a stany. Uprchlíci na cestě potřebují SIM karty a boty

  18:21aktualizováno  18:21
Seznam věcí, které dobrovolníci sbírají od dárců na pomoc uprchlíkům putujícím Evropou, se postupně proměňuje. S blížící se zimou lidé nejvíce potřebují teplé oblečení a boty. Naopak stanů a „kempingových“ potřeb je dostatek. Server iDNES.cz to zjišťoval od dobrovolníků, kteří migrantům pomáhají v Maďarsku či Srbsku.

Uprchlíci v Chorvatsku směřující za silného deště k hranicím s Maďarskem (24. září 2015) | foto: Reuters

Dobrovolníci se shodují, že klíčové jsou pro lidi na cestách informace, tedy zejména přístup k internetu a k mobilnímu telefonu. „Není to jen o tom, aby našli informace, na která místa mají mířit, a kde se co děje. Klíčové to je proto, aby se rodina vůbec dokázala udržet pospolu. Pokud se děti nebo starší lidé, kteří mají problém s komunikací v cizím jazyce, v nějakém davu oddělí od ostatních a nastoupí třeba do jiného autobusu, je strašně složité je zpátky najít,“ říká Michal Berg, který české dobrovolníky koordinuje.

Mobilní telefony většinou uprchlíci mají, problém je, že v Evropě často nefungují. Dobrovolníci jim proto pořizují místní SIM karty. „Oni si je většinou dokážou koupit, ale problém je, že pokud vás někdo doveze na hranice mezi Srbskem a Chorvatskem, uprostřed polí, nemáte kde si SIM kartu pořídit,“ podotýká Berg.

Jelikož uprchlíci překonávají velké vzdálenosti pěšky, často po polních a lesních cestách, nemají možnost příliš věcí nosit s sebou. Většinou mají pouze malý batoh nebo tašku s nejzákladnějšími věcmi. Pomoc od dobrovolníků na cestě je proto zaměřená zejména na uspokojení aktuálních potřeb putujících lidí, tedy aby se mohli najíst, vyspat a teple obléct.

Na Balkáně bude brzy mrznout. Shání se čepice, šály a rukavice

Zásoby na cestu jsou však pro ně zbytečné, jelikož je nemají do čeho dát. Srbský dobrovolník Tibor Varga proto upozorňuje, že potřebné jsou také pevné tašky a batohy. Další věci shání dobrovolníci pro budování své infrastruktury. „Potřebujeme zdroje světla, různé svítilny a generátory,“ říká Varga. Ve sbírkách také dávají dohromady plastové nádobí a termohrnky. V poslední době Češi na Balkáně také sháněli dieselgenerátor a vysílačky, aby se mohli navzájem snáze dorozumívat.

Fotogalerie

Podle Berga není třeba z Česka vozit jídlo a vodu. „Nemá smysl tyto věci dovážet zdaleka. Většinou je dobrovolníci nakoupí v nejbližším supermarketu,“ vysvětluje.

Naopak oblečení a obuv je třeba do Maďarska, Chorvatska a Srbska dovážet, jelikož v tamních sbírkách je ho nedostatek. „Často přijdou a mají na sobě sandály, nebo boty ztratí někde v bahně. Nohy mívají po dlouhé cestě velmi zničené. Takže základ je dát jim suché ponožky a boty, nejlépe pohodlné tenisky. To jim extrémně pomůže stejně jako jakékoli teplé oblečení, včetně čepic, rukavic a šál. Už i na Balkáně za chvilku začne mrznout,“ říká Berg. Neustále potřebné jsou pláštěnky, které dobrovolníci přijímají v neomezeném množství.

Česká pomoc uprchlíkům

Centrem pražské pomoci jsou lidé kolem Autonomního sociálního centra Klinika, kteří pravidelně za uprchlíky vyjíždí do Maďarska, Srbska a Chorvatska. Klinika rovněž pořádá sbírky potřebných věcí i finančních darů.

Velkou část dobrovolníků tvoří rovněž studenti nebo absolventi Masarykovy univerzity (více čtěte zde).

Přehled sbírek a možností pomoci je na webové stránce Pomoc uprchlíkům.

Žádné letní oblečení a boty na podpatku

Problém je, že některé věci od dobrovolných dárců, nejsou použitelné. Ve sbírkách se objevují například i boty na podpatcích, které uprchlice v bahně polní cesty zřejmě nevyužijí. „To situaci spíš zhoršuje, protože pak dobrovolníci musí věci přebírat a vyhazovat to, co je zcela neužitečné, což jim přidělává práci,“ upozorňuje Berg.

Tolik potřebné již nejsou ani stany, karimatky, deky a další kempingové potřeby, jelikož uprchlíci se již v současnosti nezdržují více nocí na jednom místě, jako tomu bylo ještě před pár týdny. Jejich cesta je relativně plynulá. Pokud se po cestě nevyskytne mimořádný problém, absolvuje velká část z nich cestu z Řecka do Rakouska v průběhu dvou až tří dnů. Jediný zádrhel je v současnosti na jihu Srbska, jelikož se zde všichni příchozí musí registrovat a vznikají proto dlouhé fronty.

Za poslední měsíc se vystřídalo na maďarských, srbských a chorvatských hranicích více než tři sta dobrovolníků. Jen o uplynulém víkendu pomáhalo na hraničním přechodu Babska mezi Srbskem a Chorvatskem přes padesát Čechů.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Demolice skladu č.16
Epicentrum prvního výbuchu ve Vrběticích je vyčištěné, 32 měsíců od explozí

Pyrotechnici ukončili práce v epicentru prvního z výbuchů v muničním areálu ve Vrběticích. Na pětihektarové ploše našli tisíce kusů ostré munice. Nyní se...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Bouřky postupují na severovýchod. U Prahy padaly kroupy jako padesátikoruny

Po bouřkách, které ve středu odpoledne dorazily do středních Čech a na sever republiky, bude v Čechách ve čtvrtek následovat vydatný déšť. Nejsilnější bouřky,...  celý článek

Ministr financí Andrej Babiš se ve Sněmovně pustil do ostré výměny názorů s...
Poslanci nejsou schopni začít vyšetřovat Babiše, nezvolili šéfa komise

Na začátku byl plán poslanců vyšetřovat, zda se k šéfovi ANO Andreji Babišovi nedostávaly informace z policejních spisů. Dokonce proto zřídili vyšetřovací...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.