Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Žádné mříže. Přijde-li nová vlna azylantů, půjde do ubytoven

  1:00aktualizováno  1:00
Pokud by Češi nakonec přece jen přijali tři tisíce uprchlíků, jak navrhuje šéf Evropské komise Jean-Claude Junker, kapacita dnešních uprchlických táborů by zdaleka nestačila. Vláda by pro ně musela hledat nové bydlení.

Uprchlíci zavření uvnitř detenčního zařízení ve Vyšních Lhotách. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Nynější tábory by navíc nebylo možné pouze rozšířit - k lidem, kteří budou čekat na azyl, se totiž Česko bude muset chovat daleko vstřícněji než k nelegálním běžencům. Zákazy vycházení, odebírání mobilů a peněz by nepřipadaly v úvahu.

V táborech v Bělé-Jezové či Vyšních Lhotách dnes žijí nelegální běženci zavření za ploty s ostnatými dráty. Přátelštějších táborů, kde cizinci čekají na udělení mezinárodní ochrany nebo ji už mají, je v Česku osm, jejich kapacita je necelých devět set lůžek a už dnes jsou z velké části plné.

Další zařízení, která ministerstvo vnitra nyní buduje, budou spíše vězeními. Jedno vzniká v části věznice v Poštorné u Břeclavi, koncem roku se otevře areál v Drahonicích na Lounsku, v lednu v Balkové na Plzeňsku.

Vláda i ministerstvo vnitra však zatím odmítají hovořit o tom, jak by se s příjezdem většího počtu migrantů vyrovnaly.

„Vláda kvóty odmítla. Samozřejmě však musíme být připraveni na vše, takže i s přísunem tří tisíc běženců bychom se technicky nějak vyrovnali,“ řekla obecně mluvčí ministerstva vnitra Petra Kučerová, aniž by upřesnila podrobnosti.

Rozšíření táborů totiž nemusí být jedinou variantou. „To je paranoia, myslet si, že každé zařízení musí mít sto policistů a vysoké ploty. Daleko lepší cesta je pronajmout soukromé objekty a ubytovat lidi tam,“ míní například Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům.

Fotogalerie

Podobně už Česko zvládlo dřívější exody uprchlíků z Bosny a Kosova. Nesmyslná je podle Rozumka i podmínka, která žadatelům o azyl zakazuje celý rok pracovat.

„V Německu hledají práci po třech měsících. Za rok si jen vytvoří závislost na systému péče, při kterém třeba v Zastávce u Brna hlídalo přes padesát lidí ani ne padesát uprchlíků,“ dodal Rozumek.

Podmínky v detenci v Bělé pod Bezdězem jsou často cílem kritiky ochránců lidských práv. Na přelomu července a srpna se několik uprchlíků z tábora pokusilo utéct. S výkřiky „Svoboda! Svoboda!“ poškodili dvě branky, mimo pozemek se však nedostali.

Počet běženců zajištěných v České republice v posledních dnech se výrazně snížil. Mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová řekla, že policie za poslední týden zajistí denně v průměru pět až deset migrantů. Dříve jich bylo denně víc než 50. Rekordní počet jich policisté zajistili na začátku minulého týdne v Břeclavi v nočním vlaku z Maďarska, kde bylo přes 200 uprchlíků.

Uprchlický tábor v Břeclavi:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.