Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nepřizpůsobiví migranti nemají nárok na azyl, prosazuje německý ministr

  10:17aktualizováno  10:17
Nebudou-li se uprchlíci chtít učit německy a budou-li odmítat pracovní nabídky, neměli by mít nárok na povolení k trvalému pobytu. S návrhem trestat běžence, kteří se odmítají integrovat, přišel německý ministr vnitra Thomas de Maizière.

Azylové centrum v durynském městě Gera (18. února 2016) | foto: AP

Ministr vnitra by chtěl právní úpravou dosáhnout toho, aby „existoval vztah mezi úspěšnou integrací a povolením, jak dlouho smí člověk zůstat v Německu“. Změnu dosavadního zákona o integraci, která azylantům umožňuje získání povolení k trvalému pobytu po třech letech, by chtěl de Maizière předložit v květnu.

Uprchlická krize

Kromě navázání povolení k pobytu na ochotu se integrovat do německé společnosti chce ministr vnitra v novele zakotvit také opatření, na základě kterého by úřady mohly určovat žadatelům o azyl místo pobytu. „Nechceme vytvářet ghetta,“ zdůvodnil tento krok ministr.

Odborníci dlouhodobě varují, že žadatelé o azyl se budou chtít stěhovat do velkých měst, kde často žijí jejich příbuzní či členové jejich komunit a kde je rovněž snazší získat práci. Podle de Maizièra by se ale azylanti měli zdržovat tam, „kde to my jako stát uznáme za vhodné, a ne tam, kde to za vhodné uzná uprchlík“. Právo nakázat azylantům místo pobytu by úřady podle ministra měly mít tak dlouho, dokud si nebudou běženci schopni zajistit vlastní živobytí.

Podle Ústavu německého hospodářství v Kolíně nad Rýnem je už nyní zjevné, že se uprchlíci nestěhují do oblastí, kde by bylo nejvíce zapotřebí nové pracovní síly. V minulosti se objevily i návrhy, aby azylanti zalidnili města ve východní části Německa, která po sjednocení zaznamenala velký odliv obyvatel.

Podpora integrace

„Musíme integraci nejen podporovat, ale i vyžadovat,“ uvedl vicekancléř a předseda vládní Sociálnědemokratické strany (SPD) Sigmar Gabriel. Podmínkou ale podle něj je, aby stát nabídl dostatečný počet míst v integračních a jazykových kurzech. Návrhy ministra vnitra podpořila i bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), podle níž by mohlo jít „o důležitý stavební kámen při zvládání migrační krize“.

Fotogalerie

Naopak opoziční strana Zelených návrh zkritizovala. Místo zavádění sankcí by měla spolková vláda rozšířit nabídku integračních kurzů, uvedl předseda frakce ve Spolkovém sněmu Anton Hofreiter. Proti se postavily i německé odborové svazy. Ochota běženců se integrovat je mnohem větší než nabídka spolkové vlády, řekla předsedkyně odborů Annelie Buntenbachová, podle které si nelze úspěšnou integraci vynutit sankcemi.

Do Německa v loňském roce přišlo asi 1,1 milionu migrantů především z Blízkého východu a severní Afriky, kteří požádali nebo chtějí požádat o udělení azylu. Letos podle ministra de Maizièra přišlo do země už dalších sto tisíc lidí.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.