„To, jak se evropské země vyrovnávaly s příchodem migrantů a žadatelů o azyl, je prostě katastrofální,“ uvedl Muižnieks u příležitosti mezinárodního Dne lidských práv, který připadá na 10. prosince. Lidé prchající z válkou rozvrácených a zchudlých zemí podle něj věřili, že jejich život má cenu, ale Evropa je prý zklamala a činí tak i nadále.
Příchod statisíců lidí do Evropy byl podle komisaře Rady Evropy pro mnohé země výzvou, odpověď na ni ale byla z pohledu lidských práv neuspokojivá. Zpřísňování azylového zákonodárství, stavba plotů, zadržování migrantů v zařízeních podobných vězením a násilí ze strany policistů způsobilo podle Muižniekse migrantům zbytečné útrapy.
„Evropské státy musí změnit přístup a dodržovat zásady solidarity a tolerance,“ uvedl rovněž Muižnieks. Situace dnešních uprchlíků je podle něj podobná té před několika desítkami let, kdy před válkou, pronásledováním, mučením a chudobou prchali naši předkové.
Podle komisaře je nutné začít uplatňovat humánnější politiku a zlepšit přijímání i integraci migrantů do společnosti. „My Evropané to musíme zvládnout. Jinak způsobíme mnohem více utrpení, zradíme své dědictví a vzdáme se své identity jako kontinentu lidských práv,“ dodal Muižnieks.
Jeho úřad v rámci Rady Evropy sdružuje 47 evropských států včetně České republiky.
K migrační krizi se ve čtvrtek vyslovil i německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. „Buď bude Evropa v době, kdy jsou statisíce lidí v nouzi, držet pohromadě a jednat solidárně, nebo se znovu začnou stavět ploty a zřizovat hraniční závory a sjednocená Evropa se rozdrobí,“ prohlásil Steinmeier. „Potřebujeme mít odvahu k tomu, aby bylo více Evropy, ne méně Evropy,“ zdůraznil ministr. Podle něj je třeba, aby se občanská společnost postavila pravicovým populistům, kteří existenci Evropské unie zpochybňují.
Makedonie oplocuje další část hranic
Makedonské úřady se mezitím rozhodly rozšířit plot, který kvůli neustávajícímu přívalu migrantů nedávno postavily kolem přechodu Gevgelija-Indomeni na hranicích s Řeckem. Podle informací médií se má začít budovat další zábrana na prostupném úseku u hraničního přechodu Medžitlija-Niki ve směru na Gevgeliji, podrobnosti ale nejsou známy.
Makedonie začala od 19. listopadu na své území pouštět výhradně uprchlíky, kteří pocházejí ze Sýrie, z Afghánistánu a z Iráku. Ostatní, které označuje za „ekonomické migranty“, pohraniční policie do země nevpouští (více čtěte zde).
Hlavní trasa běženců mířících z Blízkého východu, Asie a Afriky do bohatších zemí Evropské unie, zejména do Německa a Švédska, vede přes Řecko, Makedonii, Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko. Na řecko-makedonské hranici dosud nejvíce využívali přechod Indomeni-Gevgelija, nyní se však pokoušejí najít alternativní cesty k překonání hranice.
Ve středu řecké úřady zasáhly proti stovkám migrantů, kteří v Indomeni dlouhodobě protestovali proti tomu, že nemohou pokračovat v cestě do Makedonie, a odmítali se od hranice vrátit. Policie jich více než tisíc odvezla k Aténám, kde je pro ně připraveno nouzové ubytování. Jde prý hlavně o migranty z Pákistánu a Maroka.
Brusel trestá Budapešť za azylový zákon
Evropská komise ve čtvrtek zahájila řízení s Maďarskem kvůli nedávno schválenému zákonu, který se týká azylového procesu a který podle Bruselu porušuje unijní předpisy.
Vláda premiéra Viktora Orbána zavedla v říjnu přísná opatření, jimiž zastavila desítky tisíc migrantů proudících přes Maďarsko do západní Evropy. Součástí těchto kroků bylo postavení plotů na hranicích se Srbskem a Chorvatskem a zpřísnění zákona upravujícího azylové řízení.
Brusel se zlobíEvropská unie formálně zahájila řízení proti Řecku, Itálii a Chorvatsku kvůli neplnění povinnosti řádně registrovat běžence. Tamní úřady jich nezaregistrovaly ani polovinu. Řecko podle Evropské komise sejmulo otisky prstů zhruba jen 121 000 z téměř půl milionu lidí, kteří do země přišli mezi 20. červencem a 30. listopadem tohoto roku. |
Podle agentury MTI Evropská komise vyjádřila znepokojení nad tím, že při odvolání v azylovém řízení v Maďarsku není možné poukázat na nové skutečnosti a okolnosti. EK se rovněž nelíbí, že odvolání automaticky nezastavuje platnost zamítnutí žádosti o azyl. Žadatelé jsou nuceni opustit maďarské území ještě před vypršením zákonné lhůty pro podání odvolání proti zamítavému rozhodnutí a před samotným projednáním odvolání.
Šéf Orbánova úřadu János Lázár následně na pravidelné čtvrteční tiskové konferenci označil krok Bruselu za „akt pomsty“. Je přesvědčen, že důvodem zahájeného řízení s Maďarskem je stížnost, kterou Budapešť 3. prosince u Soudního dvora EU napadla unijní rozhodnutí přerozdělovat tisíce migrantů mezi členské státy na základě povinných kvót.
Vláda je podle Lázára přesvědčená, že maďarské zákony týkající se azylu jsou v souladu s ústavními a lidskoprávními normami. Dodal, že kabinet je připraven s Evropskou komisí o problému jednat, ale v případě potřeby se také obrátit na soud.
