Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tudy ne. Balkán už nikdy nesmí být stezkou migrantů, zní ze setkání zemí

  15:02aktualizováno  15:02
Balkánská migrační cesta musí zůstat podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska jednou provždy uzavřená. Tusk to řekl ve Vídni, kde se účastní summitu evropských zemí, které jsou nejvíce zasaženy migrační krizí. Zprávu přinesla agentura APA.

Uprchlíci u Tovarniku na srbsko - chorvatské hranici (24. září 2015) | foto: Reuters

Rakouský kancléř Christian Kern, který do Vídně pozval představitele deseti států a Evropské unie, označil za hlavní cíl schůzky rychlý pokrok v řešení migrační krize. Týká se to podle něj především oblasti ochrany vnějších hranic Evropské unie a poskytování pomoci zemím, v nichž migranti pobývají.

Fotogalerie

Tusk v sobotu také zdůraznil důležitost účinné kontroly vnějších hranic EU. Za zásadní podmínku dosažení tohoto záměru považuje úzkou spolupráci mezi partnerskými zeměmi západního Balkánu a Tureckem.

Jednání, které před polednem začalo v rakouské metropoli, se účastní kromě Kerna a Tuska i německá kancléřka Angela Merkelová a další šéfové či jiní zástupci vlád Albánie, Bulharska, Chorvatska, Maďarska, Makedonie, Rumunska, Řecka, Slovinska a Srbska.

Uprchlická krize

Přítomen je také eurokomisař vnitra Dimitris Avramopulos, který se ve svém vystoupením hned na úvod dotkl citlivého tématu, když se dovolával povinnosti být solidární. „Solidarita je vědomí odpovědnosti a základní hodnota,“ zdůraznil se zjevnou narážkou na kvóty pro rozdělení uprchlíků uvnitř EU, prosazované především Bruselem, Berlínem a Vídní.

Hlavně Maďarsko, ale i další tři státy visegrádské skupiny Česko, Slovensko a Polsko, povinné kvóty stanovené Evropskou unií pro přerozdělení migrantů odmítají. Jde o jedno z konfliktních témat kolem migrační krize, jež vyvolávají uvnitř EU neshody.

Při podobné schůzce, která se ve Vídni konala v únoru, bylo dohodnuto uzavření balkánské migrační trasy. To výrazně přispělo k omezení přívalu uprchlíků a migrantů směřujících zejména ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu, ale i z dalších asijských zemí do bohatých evropských států v čele s Německem, Švédskem a Rakouskem. Od dnešního summitu se však žádný podobný konkrétní výsledek neočekává.

Letos v březnu situace vypadala na řecko-makedonské hranici takto:

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Odhlasováno má i kancléřka Angela Merkelová (24. září 2017)
Němci volili nový parlament. Favorit je Merkelová, AfD věří ve třetí místo

Německo v neděli volilo nové složení Spolkového sněmu. Favoritem byla konzervativní Křesťanskodemokratická unie kancléřky Angely Merkelové následovaná...  celý článek

Příchytkovití působí velké problémy na lososích farmách.
Agresivní korýši ničí chovy lososů. Farmáři nasazují pesticidy i drony

Farmy chovající lososy ohrožuje malý invazivní druh z čeledi příchytkovitých. Tento druh mořského živočicha se přisává na ryby a parazituje na nich, dokud je...  celý článek

Při útoku chemikálií u nákupního centra v Londýně bylo zraněno šest lidí
Při hádce mužů na východě Londýna bylo chemikálií zraněno několik lidí

V souvislosti s incidentem v nákupním středisku Westfield ve Stratfordu na východě Londýna, při kterém bylo v sobotu několik lidí zasaženo chemikálií, byl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.