Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tudy ne. Balkán už nikdy nesmí být stezkou migrantů, zní ze setkání zemí

  15:02aktualizováno  15:02
Balkánská migrační cesta musí zůstat podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska jednou provždy uzavřená. Tusk to řekl ve Vídni, kde se účastní summitu evropských zemí, které jsou nejvíce zasaženy migrační krizí. Zprávu přinesla agentura APA.

Uprchlíci u Tovarniku na srbsko - chorvatské hranici (24. září 2015) | foto: Reuters

Rakouský kancléř Christian Kern, který do Vídně pozval představitele deseti států a Evropské unie, označil za hlavní cíl schůzky rychlý pokrok v řešení migrační krize. Týká se to podle něj především oblasti ochrany vnějších hranic Evropské unie a poskytování pomoci zemím, v nichž migranti pobývají.

Fotogalerie

Tusk v sobotu také zdůraznil důležitost účinné kontroly vnějších hranic EU. Za zásadní podmínku dosažení tohoto záměru považuje úzkou spolupráci mezi partnerskými zeměmi západního Balkánu a Tureckem.

Jednání, které před polednem začalo v rakouské metropoli, se účastní kromě Kerna a Tuska i německá kancléřka Angela Merkelová a další šéfové či jiní zástupci vlád Albánie, Bulharska, Chorvatska, Maďarska, Makedonie, Rumunska, Řecka, Slovinska a Srbska.

Uprchlická krize

Přítomen je také eurokomisař vnitra Dimitris Avramopulos, který se ve svém vystoupením hned na úvod dotkl citlivého tématu, když se dovolával povinnosti být solidární. „Solidarita je vědomí odpovědnosti a základní hodnota,“ zdůraznil se zjevnou narážkou na kvóty pro rozdělení uprchlíků uvnitř EU, prosazované především Bruselem, Berlínem a Vídní.

Hlavně Maďarsko, ale i další tři státy visegrádské skupiny Česko, Slovensko a Polsko, povinné kvóty stanovené Evropskou unií pro přerozdělení migrantů odmítají. Jde o jedno z konfliktních témat kolem migrační krize, jež vyvolávají uvnitř EU neshody.

Při podobné schůzce, která se ve Vídni konala v únoru, bylo dohodnuto uzavření balkánské migrační trasy. To výrazně přispělo k omezení přívalu uprchlíků a migrantů směřujících zejména ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu, ale i z dalších asijských zemí do bohatých evropských států v čele s Německem, Švédskem a Rakouskem. Od dnešního summitu se však žádný podobný konkrétní výsledek neočekává.

Letos v březnu situace vypadala na řecko-makedonské hranici takto:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.