"Volali jsme na různá místa, kde by nám mohli pomoci, ale všude nás odmítali. Nakonec hada chytil jeden z cestujících a zavřel ho do tašky," popisuje událost jeden ze zaměstnanců berounské stanice.
Na místo pak byli přivoláni pracovníci Záchranné stanice živočichů v Rokycanech. "Jedná se o druh užovky, který se u nás nechová, takže jsme si určením také nebyli zcela jistí. Jednalo se však o méně známou užovku smrdutou, občas uváděnou také jako užovku královskou," říká vedoucí stanice Pavel Moulis.
U rokycanských ochránců přírody se však had dlouho nezdržel. "Na nádraží v Chebu už na zásilkou čekal nový majitel hada. Když zjistil, že v bedně není, začal se po něm shánět," pokračuje Moulis.
Podle něj odesílatel v Praze živočicha zřejmě podcenil a had se dostal na svobodu větracími otvory v balíku. "Nový majitel plaza byl samozřejmě vyděšen, když zjistil, že bedna je prázdná. Ještě večer si pro něj k nám přijel," dodává Pavel Moulis.
Užovka smrdutá - Elaphe carinata - patří k asijským druhům a vyskytuje se především v Číně nebo na Tchaj-wanu. "Vyhledává křoviny na pokrajích lesů, polí a bambusových porostů. Aktivní bývá především navečer, den tráví většinou v úkrytu," popisuje nezvyklého cestujícího vedoucí záchranné stanice.
Plaz není náročný ani na potravu. "Loví hlavně drobné savce a ptáky, ale nepohrdne ani jiným hadem nebo ještěry. Mláďata se živí hlavně drobnými ještěry," vysvětluje Moulis.
Užovka smrdutá dosahuje délky až 170 centimetrů, výjimečně dvou metrů. Navíc bývá poměrně agresivní a často kouše. "V rozčilení nafukuje krk, hlasitě syčí a z kloaky vypouští nevábnou tekutinu - odtud zřejmě pochází její české pojmenování. Pokud je ale zvyklá na člověka a na manipulaci, tak tyto způsoby většinou nepoužívá," dodává Pavel Moulis.
