Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Ústavní právo držet zbraň? Nejsme USA v 18. století, kroutí hlavou právník

  • 1330
Ústavní právo na držení zbraně, které navrhuje ministerstvo vnitra, je podle ústavního právníka Jana Kysely zbytečné. Ministerstvo kalkuluje, že občané by mohli zastřelit například řádícího teroristu. To však podle Kysely mohou i nyní a není nutné kvůli tomu sahat do ústavy.

Ministerstvo vnitra navrhuje do ústavního zákona o bezpečnosti republiky vložit nový odstavec, který občanům zajišťuje právo nabývat, držet a nosit zbraně (o návrhu jsme psali zde). Ačkoli se ve zmíněném odstavci nepíše nic o jejich použití, důvodová zpráva hovoří o tom, že jde o reakci na nedávné teroristické útoky v Evropě. Vnitro si tak představuje, že díky upravené ústavě budou občané se zbrojním průkazem likvidovat případné teroristy.

Ústavní právo na zbraň?

Ministerstvo vnitra navrhuje do ústavního zákona o bezpečnosti republiky přidat tento odstavec: “Občané České republiky mají právo nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo za účelem ochrany životů, zdraví a majetkových hodnot a podílet se tak na zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti a ochraně územní celistvosti, svrchovanosti a demokratických základů České republiky. Podmínky a podrobnosti stanoví zákon.“

Ústavní právník Jan Kysela však nevidí ve změně ústavy smysl. „Pakliže předkladatel má nějakou ambici, tak se mi zdá, že kvůli tomu nemusí sahat do ústavní úpravy, ale může sahat do úpravy zákonné,“ tvrdí Kysela.

V Česku tuto problematiku již řeší zákon o zbraních. „Pokud jde o jejich použití, tam se dostáváme do sféry trestního práva, kde máte instituty krajní nouze nebo v tomto případě nutná obrana a jde o to, jestli k těmto institutům potřebujete něco dalšího. O tom já nejsem úplně přesvědčený,“ říká ústavní právník.

Kysela poukazuje na to, že podle existujících zákonů je samozřejmě možné hromadnému vraždění na veřejnosti zabránit. „Nutná obrana spočívá nejen v tom, že někdo útočí na vás, ale že někdo útočí na nějaký zájem chráněný státem, to může být zdraví či život někoho jiného. Takže pokud uvidíte někoho, kdo je v ohrožení života a jste s to tomu zabránit a neučinili jste to způsobem zcela zjevně nepřiměřeným, tak jste beztrestný,“ uvedl.

„Máte-li v ruce kámen, použijete kamene, máte-li pistoli, použijete pistole, pokud ta situace vyžaduje užití pistole. Nevím přesně, proč to potřebujete zapisovat do ústavního zákona o bezpečnosti, kde se navíc popravdě nemluví o používání, ale nabývání, nošení a držení zbraní,“ dodává Kysela.

Proč platit stát, když se nedokáže postarat o bezpečnost?

Ministerstvo si uvědomuje, že pro držení i použití zbraní již existují pravidla. Přesto ho chce povýšit do ústavy, protože se domnívá, že pomocí zbraní lidé mohou bránit i základní lidská práva, jako je například právo na život a právo na nedotknutelnost soukromí.

„Ochrana základních lidských práv a svobod v kombinaci s institutem nutné obrany (krajní nouze) tak vytváří ústavně garantované ‚právo na obranu‘ (základních lidských práv). Držení zbraní pak představuje faktický nástroj realizace tohoto práva na obranu, bez něhož by v praxi byla obrana velmi často fakticky nerealizovatelná,“ uvádí vnitro s tím, že možnost držet střelnou zbraň přispívá k bezpečnosti republiky.

Úřad zároveň přiznává, že bezpečnostní složky nemohou být všude. I v tom však Kysela vidí problém: „Pokud mají moderní státy nějaké atributy, tak podle Webera (německý sociolog Max Weber, pozn. redakce) je tím klíčovým atributem, že moderní stát drží monopol k legitimnímu užití násilí na svém území. Ve chvíli, kdy stát řekne, že tak úplně nezvládá zajišťovat vnitřní bezpečnost, že se o to jeho občané mají starat sami, tak jde o to, proč ten stát potřebujete, proč ho platíte,“ přemítá. „Jde o to, jestli nutně potřebujete vytvářet nějaké domobrany a lidoobrany. To je koncepční věc,“ říká Kysela.

A přestože se vnitro brání srovnání s americkým ústavním právem nosit zbraň, jeho návrh jej připomíná. „Ale mezi 18. stoletím v Americe a začátkem 21. století v Evropě je poměrně velký rozdíl,“ připomíná právník historické souvislosti vzniku americké ústavy.

Chystají se přísnější nároky na držitele zbrojního průkazu

Proč s návrhem Chovancův resort přichází právě teď, by mohlo souviset i s připravovaným zpřísněním držení zbraní v celé Evropské unii (psali jsme zde). Jde o zákaz některých poloautomatických zbraní, který reaguje na teroristické útoky v Paříži. O jeho podobě jednalo s členskými státy Slovensko jakožto předsedající země, a o normě bude ještě hlasovat Evropský parlament.

Nicméně evropské právo je tak jako tak nadřazené i ústavě. „Nevylučuji, že tam ta souvislost být může, protože když se budete odvolávat na svoji ústavní úpravu, můžete mít pocit, že je to silnější argument, než když se odvoláváte na to, že nechcete,“ míní Kysela.

Se zakotvením práva na zbraň v ústavě, které, jak se zdá, nebude mít velký praktický efekt, ministerstvo připravuje pro držitele zbraní rovněž přísnější podmínky. „Především by měla být nově garantována vyšší úroveň znalostí a schopností nakládání se zbraněmi, a to například prostřednictvím pravidelných povinných střeleb,“ píše úřad.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video