Za mimořádně dlouhou zimu může silné proudění nad Atlantikem. Samotný březen přitom celkově nebyl nijak teplotně výjimečný, první dekáda měsíce byla totiž poměrně teplá. Poté však nastaly čtyři týdny velmi chladného počasí doplněné často i hustým sněžením. "Zhruba stejně studené období bylo naposled v roce 1958," sdělil Marjan Sandev z Českého hydrometeorologického ústavu.
Fotogalerie |
Ani tehdy však průměrná teplota nedosáhla až k minus jednomu stupni. "Z hlediska klementinské řady pozorování se obdobná studená období na území České republiky vyskytovala většinou před rokem 1860, nejchladněji bylo v roce 1853," konstatoval meteorolog. Stanice v pražském Klementinu měří od roku 1775, měření za celou republiku jsou dostupná právě až od roku 1912.
Příčinou nezvyklého počasí bylo mimořádně silné tryskové proudění nad Atlantikem, kvůli němuž pak v oblasti Azorských ostrovů, kde se obvykle vyskytují tlakové výše, vznikaly tlakové níže. Když se tyto oblasti nízkého tlaku vzduchu dostaly východně od českého území, strhávaly studený vzduch z oblasti Skandinávie a Ruska a zároveň přinášely i výraznější srážky. "Kdyby se podobná cirkulace opakovala v létě, přinesla by na četných místech evropského kontinentu výrazné povodně," dodal meteorolog.
Zima by už podle posledních předpovědí měla být letos skutečně u konce, do neděle se vyjasní a oteplí až na 15 stupňů Celsia. Polojasným počasím začne i příští týden, v jehož polovině má rtuť vystoupat až na příjemných 20 stupňů.
