Desetiletý zákaz se týká i výkonu všech dalších povolání na základě služebního poměru - jde například o práci v jiných bezpečnostních a ozbrojených složkách.
Marešův obhájce Tomáš Sokol, který navrhoval, aby soud jeho klienta obžaloby zprostil, se proti verdiktu na místě odvolal. Státní zástupkyně se k rozsudku nevyjádřila. Kauza se tedy opět bude zabývat Městský soud v Praze.
Mareš jako specialista na finanční a hospodářskou kriminalitu se podle rozsudku provinil tím, že Bartoška kontaktoval i přes příkaz svého nadřízeného, aby se kauzou dále nezabýval. Při schůzkách s ním navozoval dojem, že může ovlivnit vyšetřování v jeho prospěch a odvrátit jeho stíhání.
Podle předsedy senátu Tomáše Hájka vyvolal v Bartoškovi pocit dlužníka způsobem, jímž se mu zmiňoval o výdajích, jež v této souvislosti má. Inspekce ministra vnitra Bartoška posléze vybavila nahrávací technikou a monitorovala pět jeho schůzek s Marešem.
Na posledním setkání v restauraci podal Bartošek Marešovi pod stolem obálku s penězi od inspekce. Mareš ji vzal a aniž do ní nahlédl, položil ji na parapet okna. Pak odešel do vedlejší místnosti, kde ho příslušníci inspekce zadrželi.
Advokát Sokol ve své závěrečné řeči označil jednání inspekce za "chladnokrevnou provokaci". Upozornil také na to, že obsah obálky neviděl Bartošek, Mareš ani vyšetřovatel. Poukázal rovněž na loňský nález Ústavního soudu v této kauze. Nález tehdy zrušil předchozí odsuzující verdikt obvodního i městského soudu, který Marešovi vyměřil 4,5 roku vězení a desetiletý zákaz práce u policie. Mareš po vynesení pátečního rozsudku pře soudní síní řekl, že trvá na své nevině.
Předchozí průběh procesu
Bývalý příslušník inspekce, který Mareše zatýkal, v minulém líčení uvedl, že Bartošek se na jejich pracoviště obrátil, neboť měl při schůzkách s Marešem obavu o své zdraví. Bartošek byl prý ve velmi špatném psychickém stavu, protože Mareš si během schůzek nepřímo říkal o peníze.
Pracovník inspekce ale na dotaz obhájce Tomáše Sokola 19. dubna před soudem potvrdil, že Mareš žádnou konkrétní sumu nepožadoval. Její výši stanovil sám Bartošek, který policistům řekl, že čtvrt milionu korun je obvyklá cena za špičkovou ekonomickou poradenskou činnost.
Jakubík se v poslední době stal předmětem zájmu médií v souvislosti se sporem o prodeji soukromého pozemku, který leží uprostřed nové továrny nizozemského koncernu Philips v Hranicích na Přerovsku.
Mareš: Bartošek byl můj informátor
Policejní důstojník ale před soudem prohlásil, že Bartoška považoval za informátora, který mu předával informace z bankovních kruhů a pomáhal mu orientovat se ve finančních operacích. Bývalý šéf skupiny kriminalistů zaměřené na odhalování finanční kriminality tvrdí, že svědci lhali, on je nevinen a stal se obětí provokace Inspekce ministra vnitra.
Ústavnímu soudu se nelíbil postup inspekce
Bartošek dostal od inspekce nahrávací zařízení, aby zaznamenal své rozhovory s Marešem, a také peníze, které měly posloužit jako úplatek. Peníze Marešovi předal v obálce, kterou obžalovaný odložil, aniž se do ní podíval. Krátce poté ho zadrželi pracovníci inspekce. Právě tento postup označil Ústavní soud za protizákonný.
