Podnikatel teď tvrdí, že se na konšela jen vytahoval.
Ať tak či onak, případ patří policii, neprůhledný dotační systém politikům.
Připusťme, že si podnikatel informace o korupčení na ministerstvu opravdu jen vymyslel - ale mohl se zaručeně spolehnout na přesvědčivost takových slov.
Nabízel přece kšeftík v zemi, kde: 1) korupce kvete, 2) ministerstvo pro místní rozvoj rozdělující dotace je od páně Lachnitových dob přezdíváno ministerstvem pro osobní rozvoj, 3) dotace se získávají rozličnými cestami a známosti hrají velkou roli.
Chodníky, tělocvičny, hřbitovy... potřebuje postavit či opravit každá ze šesti tisíc obcí, co jich máme. Příděly státních peněz jsou však výběrové. Nedivme se pak, když některý z konšelů úplatníka nevyhodí rovnou ve dveřích.
Třeba právě on má smůlu a nehraje squash s poslancem, který pro jeho obec vyboxuje při porcování státního rozpočtu miliony na chodníky, jako to učinil pro bratra starostu poslanec Mládek. Třeba mu dojde trpělivost, když léta potřebuje opravit školu a poslanci dávají jiným dotaci na tenisové kurty, což mohli klidně zaplatit soukromí investoři.
Voliči se neptají, jak jejich radní získali peníze na chodníky, vidí, zda chodníky jsou děravé. Dokud se budou dotace přidělovat, jak se přidělují, uplácet a honit protekci "tam nahoře" radní budou.
Ale proč rozděluje peníze na chodníky, bazény, plácky stát - ať poslanci či ministerští úředníci, máme-li kraje?! Stát umí z pražské kanceláře posoudit, zda je potřebnější oprava tělocvičny v Horní, nebo hřiště v Dolní? Nesmysl.
Kraje a starostové to dokážou v regionech lépe. A spíš si ohlídají i protežování jedné obce na úkor druhých. Ale to by jim stát musel ukrojit víc peněz z našich daní.
