Úplatků je čím dál více, přiznal Gross

  • 55
Korupce je pro Českou republiku i po čtyřech letech sociálních demokratů u vlády stále velký problém. Úplatků neubývá, a navíc se do korupce zapojují i zástupci politických stran. Autorem tohoto stanoviska nejsou opoziční poslanci, ale ministr sociálnědemokratické vlády Stanislav Gross.

Vyplývá to ze Zprávy o korupci v České republice za rok 2001, kterou má redakce MF DNES dispozici. S touto zprávou Gross předstoupí před ministerské kolegy na středečním pravidelném vládním zasedání.

Vláda se tak ve středu dozví o případu pracovnice pražského finančního úřadu, která dostala Renault Clio za to, že neudělala kontrolu, jak měla, a poplatník ošidil stát o 14 milionů korun. Nebo bývalého starosty Rychnova nad Kněžnou, který připravil svou obec o téměř čtyřicet tisíc korun, když jménem města tajně vystavil kupní smlouvu na tři myslivecké posedy.

V celkovém hodnocení se však ministři dočtou, že "většina úkolů z protikorupčního programu je průběžně plněna". Na jiném místě zpráva dodává, že největším problémem zůstává to, že "kvalitativně se situace zhoršuje", tedy to, že korupce se stále hůře objasňuje.

Podle zprávy za to může fakt, že korupce prorůstá do struktur státní správy. Zpráva dokonce hovoří o tom, že korupce se v posledních letech stává "vysoce organizovanou", tedy, že se do korupce zapojují i "zástupci politických stran, kteří ve svých volených funkcích rozhodují o přidělování veřejných zakázek," říká zpráva.

Přitom právě sociálnědemokratická vláda je často kritizována za neprůhledné zadávání veřejných zakázek.  Tuto skutečnost kritizoval přednedávnem i předseda Nejvyššího kontrolního úřadu Lubomír Voleník.

"Překvapuje mě, že veřejnost není seznámena se všemi okolnostmi takového obchodu, že podklady pro sněmovnu byly tajné," kritizoval například výběrové řízení na nadzvukové stíhačky pro Českou armádu. Voleníkovi také vadilo, že se víc nemluvilo o výhradách proti průběhu soutěže.

"Veřejná zakázka za nějakých 150 miliard korun musí být přece zúřadována tak, aby nevyvolávala žádné pochybnosti" uvedl Voleník v časopise Respekt. Takových diskutabilních zakázek je však více. Přednedávnem to byla například zakázka bez výběrového řízení pro společnost Telecom, která získala bez výběrového řízení miliardovou zakázku na státní informační systém.

Bez výběrového řízení získala také například izraelská společnost Housing & Construction od vlády zakázku na výstavbu 80kilometrové dálnice do Ostravy.
Na podobné výtky vláda ve zprávě reaguje pouze povzdechem, že za vše mohou poslanci, kteří vládě zamítli novelu zákona o zadávání veřejných zakázek. S novelou předstoupila vláda před zákonodárce koncem loňského roku a poslanci ji smetli ze stolu.

Jejich zamítavý postoj měl pouze jediný důvod: šlo o bod, který umožňuje vládě kdykoli vynechat výběrové řízení. Často kritizovanou možnost zadávat lukrativní státní zakázky bez vypsání transparentní soutěže totiž vláda prosazovala i v novém zákoně, a poslanci nenašli důvod se novelou zabývat.

Zpráva tedy nabádá poslance, aby s vládou v boji proti korupci více spolupracovali.
"Zejména ze strany politických stran by bylo možné si představit i výrazněji aktivnější přístup," tvrdí například text. Materiál proto navrhuje založení projektu České protikorupční koalice. Ta by měla spojit parlamentní politické strany, kompetentní úředníky i experty z univerzit k vytvoření "neformální diskusní platformy".

V samém závěru se zpráva zabývá také problémem provokatérů, kteří by mohli České republice pomoci v boji s korupcí po vzoru některých zemí. Zda se je ČSSD pokusí prosadit, zpráva neřeší. "S tímto institutem je třeba nakládat opatrně," píše se v materiálu. "Provokatér by byl účinný jen u určitého typu korupce, například u dopravních policistů," dodává zpráva.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video