Archeologové nalezli v březnu 2010 v Hrádku nad Nisou kostru pohřbenou obličejem dolů.

Archeologové nalezli v březnu 2010 v Hrádku nad Nisou kostru pohřbenou obličejem dolů. | foto: Brána Trojzemí

Upír žil v Hrádku před 700 lety. Výstava ukáže lidem, jak vypadal

  • 0
Návštěvníci na konci ledna budou moci spatřit kostru hrádeckého vampýra Tobiáše, kterou objevili archeologové při výzkumu před dvěma lety. Model tváře a ostatky muže, který žil ve městě před 700 lety, budou k vidění na výstavě o životě na středověkém Hrádecku.

"Výstavu otevřeme 24. ledna. Dlouhodobá expozice ponese název Vampýr Tobiáš - putování prostorem a časem. Bude věnována době, ve které Tobiáš žil," řekl Vít Štrupl, ředitel obecně prospěšné společnosti Brána Trojzemí v Hrádku nad Nisou.

Výstava v Hrádku

Model obličeje hrádeckého upíra

Výstava, která se veřejnosti otevře 24. ledna, se věnuje době, v níž vampýr Tobiáš žil. Většina exponátů bude přibližovat všední život, řemesla a cestování v době od 12. do 14. století.

Brána Trojzemíotevřeno každý den, ve všední dny od 8:30 do 16 hodin, o víkendech od 10 do 16 hodin. 

Nepietně pohřbenou kostru ležící metr za hřbitovní zdí a obličejem k zemi našli archeologové na jaře 2010 v Kostelní ulici. (čtěte zde) Ležela jen 20 centimetrů pod povrchem, u hlavy a pat měla kameny a u lokte levé ruky ležely 4 stříbrné pražské groše Jana Lucemburského. Podle nich muž žil ve druhé třetině 14. století.

"Tento typ pohřbů je u nás velmi vzácný," uvedl archeolog Severočeského muzea v Liberci Petr Brestovanský, který průzkum vedl. Tajemný nález vyvolával mnoho otázek a rozběhl se rozsáhlý výzkum. Zapojili se do něj antropologové, genetikové, lékaři nebo chemici.

Vědci zjistili, že kostra patřila robustně stavěnému muži vysokému 170 centimetrů, který zemřel ve věku kolem 50 let. Přední český genetik Daniel Vaněk během výzkumu určil, že jeho předkové přišli na Hrádecko ze severního Řecka nebo z dnešní Albánie.

Muž zemřel na jaře

Příčinu mužovy smrti se sice zjistit nepodařilo, ale vědci vědí, že zemřel na jaře. "Určili to z výbrusu kořene zubu podle přírůstků zubního cementu. U této kostry nebyl nalezen přírůstek, který se vytváří v květnu. Přišlo se i na patologické změny - muž měl paradentózu a mírnou artrózu pravé kyčle," přiblížil Štrupl.

Kostru najdou návštěvníci muzea v prachuvzdorné a plynotěsné vitríně přesně v poloze, v jaké ji archeologové objevili. Chybět nebudou ani mince. Prohlédnou si ale i model pravděpodobné podoby mužova obličeje, který vytvořili kriminalisté na základě skenu lebky. 

Výstava objasňuje i vztah středověkých lidí k pověrám, vysvětluje pojem vampýrismus. Expozice se dále věnuje cestování ve středověku, řemeslům či odívání. Dochované středověké a dosud nevystavované dřevěné nádobí zapůjčilo i Plzeňské Západočeské muzeum. Poklad stříbrných mincí nebo středověké kachle zase muzeum v Žitavě.

Na výstavě najdou lidé i sedm set let starý dochovaný trám, nalezený při opravě domu, kde dnes sídlí muzeum. V kontextu severních Čech jde o unikát. Dendrologická expertíza jej datovala do let 1219 - 1235. První písemní zmínka o Hrádku pochází až z roku 1287.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video