V Husinci na Prachaticku se v modlitebně Církve bratrské se sešly desítky věřících na ekumenické bohoslužbě, kterou vedli zástupci tří církví.
Spolu s lidmi se modlili za udržení lidských hodnot, které český církevní reformátor ve své době požadoval a jež jsou v mnoha ohledech zásadní i pro dnešní dobu.
"Pravda to nemá jednoduché na tomto světě. Většinou ti moudří a zbožní jsou ve skutečnosti pyšní a bezbožní. Příklad Jana Husa ať je povzbuzením a vzorem, že pravda nakonec zvítězí a svět bude v dobrých rukou," zmínil ve svém kázání Pavel Hošek z Církve Bratrské, který připomenul řadu historických postav i osobností z nedávné minulosti, které se svým bojem za pravdu přiblížily Husovu odkazu.
Politici na jih Čech nepřijeli
Bývalo zvykem, že se husinecké vzpomínky účastnili významní zástupci občanského, církevního či politického života. Letos se ale oslavy obešly bez nich. Bohoslužbě přihlížel pouze lidovecký senátor za Strakonicko a Prachaticko Josef Kalbáč.
Také ve městě bylo zřejmě kvůli špatnému počasí znatelně méně lidí, než minulé roky, kdy Husinec navštěvovaly průměrně 3000 lidí.
Husovo výročí si věřící připomněli i v Betlémské kapli v metropoli, na Kozím Hrádku na Táborsku, kde Hus pobýval, když nesměl kázat v Praze, i na dalších místech.
Reformní kněz Jan Hus vystudoval v letech 1390 až 1404 svobodná umění a teologii na Univerzitě Karlově. Kázal v Betlémské kapli na pražském Starém Městě, kritizoval církevní praxi a požadoval návrat k chudé církvi, za což na něj byla uvalena klatba. Hus ale odmítl své učení odvolat a byl jako kacíř upálen. Jeho smrt posílila v českých zemích reformní hnutí kališníků.
Papež Jan Pavel II. nad Husovou smrtí vyjádřil lítost. Neznamená to však jeho úplnou rehabilitaci, protože katolíci stále některé Husovy myšlenky považují za mylné.
