"Vyzýváme naše rodiny, českého prezidenta a všechny lidi v Česku a Evropskou unii, aby vyvinuli veškeré úsilí při spolupráci s únosci doktorky Áfiji Siddíkíové," říká na videu natočeném údajně v polovině dubna Hana Humpálová, kterou s její kamarádkou Antonií Chrásteckou unesli v březnu neznámí ozbrojenci na jihu Pákistánu.
Na video s unesenými Češkami se podívejte zde |
Na začátku videa se objeví několik fotek Siddíkíové a nápis v arabštině "Jsme s tebou". Siddíkíová emigrovala do Spojených států v roce 1990 a o jedenáct let později získala titul v oblasti neurochirurgie na univerzitě v Massachusetts.
Vězněná Pákistánka byla také muslimskou aktivistkou. V Bostonu vedla kampaň za Afghánistán, Čečnu a Bosnu. Byla pohoršená fotkami mrtvých těhotných bosenských žen. Psala emaily, pořádala benefice a promlouvala na toto téma v mešitě (na její vystoupení v angličtině se můžete podívat zde).
Muslimské charity, s kterými spolupracovala, byly značně radikální. Jedna z nich, Mercy International Relief Agency, je spojená s útoky na americkou ambasádu ve východní Africe v roce 1998, tři další později v USA zakázali kvůli jejich vazbám na al-Káidu, informoval server guardian.co.uk.
Na začátku roku 2003 se vrátila i se svými třemi dětmi do Pákistánu a začala prý působit mimo jiné jako kurýr Chálida Šajcha Muhammada, muže, který stál za teroristickými útoky z 11. září 2001. Chálid Šajch Muhammad byl strýcem jejího druhého muže.
USA: trest je přiměřený. Podle jiných je Pákistánka nevinná
Její stopa se pak ztrácí až do července 2008, kdy ji zadržely v Afghánistánu americké bezpečnostní složky. Při zatýkání se Siddíkíová zmocnila zbraně jednoho z vojáků a ohrožovala s ní ostatní. Nikoho nezranila a nakonec byla přemožena. Siddíkíová popírá, že by na vojáky zaútočila.
Vojáci u Siddíkíové po zatčení nalezli poznámky o objektech v New Yorku, které by mohly být terčem teroristických útoků. Byly mezi nimi socha Svobody, Brooklynský most, Wall Street, Empire State Building a výzkumné středisko zvířecích nemocí Plum Island, kde se uchovávají nebezpečné biologické látky. Poznámky údajně také obsahovaly návody na výrobu bomb, nebezpečných chemikálií a biologických zbraní.
Prokuratura následně označila Siddíkíovou za nebezpečí pro Spojené státy. Její jednání prý bylo předem promyšlené a zaslouží si tvrdý postih. Stejného názoru byl i soudce Richard Berman, který při vynášení rozsudku v roce 2010 uvedl, že výše trestu je "přiměřená".
Některé mezinárodní organizace na ochranu lidských práv nicméně tvrdí, že Siddíkíová nebyla extremistkou a že byla spolu se svými dětmi zadržena nelegálně. Prý byla rovněž pákistánskými a americkými vojáky mučena.
Extremisté už výměnu rukojmích za Siddíkíovou požadovali
Podle Wikipedie islámští extremisté již několikrát požadovali osvobození Siddíkíové výměnou za propuštění několika západních rukojmích zadržených v Pákistánu nebo v Afghánistánu, a sice dvou Američanů, dvou Švýcarů a Britky. Zatímco Američané jsou stále nezvěstní, Britka zahynula při pokusu o její vysvobození a švýcarský pár se po osmi měsících dostal na svobodu (jejich příběh si můžete přečíst zde).
Naposledy tento požadavek zazněl letos v lednu, kdy severoafrická odnož al-Káidy na několik dní do zásahu armády zadržela v Alžírsku 800 zaměstnanců těžebního zařízení (o krveprolití na Sahaře čtěte zde).