Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Únosci Češek žádají svobodu pro Pákistánku odsouzenou v USA na 86 let

  16:26aktualizováno  17:14
Češky unesené v Pákistánu se na zveřejněném videu přimlouvají za propuštění pákistánské neuroložky Áfíji Siddíkíové vězněné ve Spojených státech. Nyní jednačtyřicetiletou Pákistánku v roce 2010 Američané odsoudili za útok na americké agenty a vojáky. Podle prokuratury údajně rovněž připravovala teroristické útoky na území USA.

Pakistánská neuroložka Áfija Siddíkíová je v americkém vězení od září 2008. Snímek je z jedné z demonstrací za její propuštění v Karáčí. | foto: Profimedia.cz

"Vyzýváme naše rodiny, českého prezidenta a všechny lidi v Česku a Evropskou unii, aby vyvinuli veškeré úsilí při spolupráci s únosci doktorky Áfiji Siddíkíové," říká na videu natočeném údajně v polovině dubna Hana Humpálová, kterou s její kamarádkou Antonií Chrásteckou unesli v březnu neznámí ozbrojenci na jihu Pákistánu.

Na video s unesenými Češkami se podívejte zde

Na začátku videa se objeví několik fotek Siddíkíové a nápis v arabštině "Jsme s tebou". Siddíkíová emigrovala do Spojených států v roce 1990 a o jedenáct let později získala titul v oblasti neurochirurgie na univerzitě v Massachusetts.

Vězněná Pákistánka byla také muslimskou aktivistkou. V Bostonu vedla kampaň za Afghánistán, Čečnu a Bosnu. Byla pohoršená fotkami mrtvých těhotných bosenských žen. Psala emaily, pořádala benefice a promlouvala na toto téma v mešitě (na její vystoupení v angličtině se můžete podívat zde).

Muslimské charity, s kterými spolupracovala, byly značně radikální. Jedna z nich, Mercy International Relief Agency, je spojená s útoky na americkou ambasádu ve východní Africe v roce 1998, tři další později v USA zakázali kvůli jejich vazbám na al-Káidu, informoval server guardian.co.uk

Na začátku roku 2003 se vrátila i se svými třemi dětmi do Pákistánu a začala prý působit mimo jiné jako kurýr Chálida Šajcha Muhammada, muže, který stál za teroristickými útoky z 11. září 2001. Chálid Šajch Muhammad byl strýcem jejího druhého muže.

USA: trest je přiměřený. Podle jiných je Pákistánka nevinná

Její stopa se pak ztrácí až do července 2008, kdy ji zadržely v Afghánistánu americké bezpečnostní složky. Při zatýkání se Siddíkíová zmocnila zbraně jednoho z vojáků a ohrožovala s ní ostatní. Nikoho nezranila a nakonec byla přemožena. Siddíkíová popírá, že by na vojáky zaútočila.

Vojáci u Siddíkíové po zatčení nalezli poznámky o objektech v New Yorku, které by mohly být terčem teroristických útoků. Byly mezi nimi socha Svobody, Brooklynský most, Wall Street, Empire State Building a výzkumné středisko zvířecích nemocí Plum Island, kde se uchovávají nebezpečné biologické látky. Poznámky údajně také obsahovaly návody na výrobu bomb, nebezpečných chemikálií a biologických zbraní.

Fotogalerie

Prokuratura následně označila Siddíkíovou za nebezpečí pro Spojené státy. Její jednání prý bylo předem promyšlené a zaslouží si tvrdý postih. Stejného názoru byl i soudce Richard Berman, který při vynášení rozsudku v roce 2010 uvedl, že výše trestu je "přiměřená".

Některé mezinárodní organizace na ochranu lidských práv nicméně tvrdí, že Siddíkíová nebyla extremistkou a že byla spolu se svými dětmi zadržena nelegálně. Prý byla rovněž pákistánskými a americkými vojáky mučena.

Extremisté už výměnu rukojmích za Siddíkíovou požadovali

Podle Wikipedie islámští extremisté již několikrát požadovali osvobození Siddíkíové výměnou za propuštění několika západních rukojmích zadržených v Pákistánu nebo v Afghánistánu, a sice dvou Američanů, dvou Švýcarů a Britky. Zatímco Američané jsou stále nezvěstní, Britka zahynula při pokusu o její vysvobození a švýcarský pár se po osmi měsících dostal na svobodu (jejich příběh si můžete přečíst zde).

Naposledy tento požadavek zazněl letos v lednu, kdy severoafrická odnož al-Káidy na několik dní do zásahu armády zadržela v Alžírsku 800 zaměstnanců těžebního zařízení (o krveprolití na Sahaře čtěte zde).

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.