Staré pravidlo říká, že dobrá zpravodajská služba je ta, o které není příliš slyšet. Česká armádní rozvědka - Vojenské zpravodajství - však plní stránky novin již více než dva roky. Nejprve kvůli tomu, že její lidé sledovali na pokyn Jany Nagyové (dnes Nečasové) tehdejší manželku premiéra Petra Nečase. Od konce letošního července se o rozvědce mluví kvůli únosu pětice Čechů z libanonského údolí Bikáa.
Mezi pohřešovanými je totiž i příslušník zpravodajství Martin Psík, který podle zdrojů MF DNES v Libanonu plnil úkoly tajné služby.
Česká výprava, která zmizela před měsícem v LibanonuVoják Právník Překladatel Novinář Novinář |
Šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun, který původně přišel uklidnit bouřlivou situaci ve službě, proto po necelém roce v křesle ředitele stojí před hrozbou odvolání.
Podle vysoce postaveného zdroje redakce jel Martin Psík do Libanonu na zpravodajskou misi. Nebyla to tedy soukromá cesta.
Jenže co bylo jejím účelem, zatím není známo. A neví to ani civilní tajná služba, která se na hledání Čechů zmizelých v Libanonu podílí.
„Poslal někam kluka a mělo by mu jít o to, jak ho dostat zpět. A měl by obhájit důvod jeho cesty. Zatím se každou chvilku objevuje nová verze,“ uvedl zmíněný vysoce postavený zdroj z bezpečnostní komunity.
Kvůli nejasným informacím ohledně Psíkovy mise nyní mezi oběma tajnými službami - vojenskou a civilní - panují neshody.
Ani to nepomáhá pozici Berouna, kterému kvůli případu hrozí odvolání.
A nejen kvůli němu.
Civil mezi vojáky
Napjaté vztahy mezi vojenskou rozvědkou (patří pod resort obrany, který nyní ovládá hnutí ANO) a civilní rozvědkou ÚZSI (náleží pod ministerstvo vnitra řízené sociálními demokraty) komplikuje rovněž fakt, že Jan Beroun kdysi v civilní tajné službě působil.
Nepřišel navíc do zrovna přátelského prostředí. Vojenská rozvědka byla na podzim loňského roku ve velmi svízelné situaci: dva její bývalí ředitelé, Ondrej Páleník a Milan Kovanda, měli brzy usednout na lavici obžalovaných v dosud největší aféře údajného zneužití tajné služby v historii země - kauze Nagyová.
A muž, který zpravodajství vedl provizorně, Rostislav Pilc, se netajil touhou zamířit na Pražský hrad, kde se nakonec stal ředitelem vojenské kanceláře prezidenta Miloše Zemana.
Beroun coby nevoják, ale zkušený zpravodajec z civilní rozvědky, který byl styčným důstojníkem ve Washingtonu, měl rozbouřenou situaci uklidnit.
To však trvalo pouze osm měsíců. Pak se objevila zpráva o zmizení zpravodajce Psíka spolu s dalšími čtyřmi Čechy v Libanonu. Tohle všechno dává dohromady kombinaci, kterou bude pro Berouna velmi těžké ustát. Koneckonců, že jeho pozice není neochvějná, naznačují i informace z Vojenského zpravodajství.
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO), který Berouna do funkce loni navrhl, na dotaz ohledně jeho nynější pozice neodpověděl.