Pohřešovaný izraelský voják Aron Šaul na nedatovaném snímku.

Pohřešovaný izraelský voják Aron Šaul na nedatovaném snímku. | foto: Reuters

Nezvěstný voják se jmenuje Aron Šaul, přiznal Izrael. Kde nyní je, neví

  • 59
Izrael v úterý připustil, že jeden ze sedmi vojáků napadených v neděli příslušníky Hamasu je nezvěstný. Země dosud informaci o jeho zmizení odmítala potvrdit navzdory tomu, že se k jeho únosu přihlásilo ozbrojené křídlo palestinského hnutí Hamas. Jestli je stále naživu, není jasné.

Jednadvacetiletý seržant Aron Šaul byl jedním ze sedmi izraelských vojáků, které v neděli časně ráno při operaci v Pásmu Gazy napadli příslušníci hnutí Hamas. List The Jerusalem Post s odkazem na Izraelské obranné síly uvedl, že vojáci byli příslušníky 13. pěšího praporu brigády Golani.

Při přesunu v obrněném transportéru najeli na nastražené výbušné zařízení. Šest z vojáků bylo při útoku zabito. Ještě týž den se přihlásilo ozbrojené křídlo radikálního palestinského hnutí, brigády al-Kassám, že sedmého z nich unesli.

Na důkaz ozbrojenci zveřejnili seržantovo jméno a příjmení i jeho identifikační číslo. „Je to vězeň, a jestliže sionisté budou lhát o mrtvých a raněných, pak je osud tohoto vojáka jejich odpovědností,“ varoval na videu mluvčí brigád. Na snímku však Šaul osobně nebyl.

Izrael ještě v neděli prostřednictvím svého velvyslance v OSN Rona Prosora zprávy o jeho únosu rezolutně popřel. „Neexistuje žádný unesený izraelský voják a ty zvěsti jsou nepravdivé,“ řekl Prosor novinářům přímo na půdě OSN.

Teprve v úterý Izraelské obranné síly připustily, že nezemřelo všech sedm vojáků, jak původně tvrdily, ale přiznaly, že je Šaul nezvěstný. Těla jeho šesti kolegů byla již identifikována. Dvojici nejmladších bylo 19, nejstaršímu 24 let.

Armáda sdělila, že neví, jestli je pohřešovaný voják stále ještě naživu.

Izraelští vojáci jako cenný artikl

Zatímco měl dosud Hamas prakticky nulové šance uspět řečí raket se svými požadavky, únosem mladého vojáka jako by se ocitl na koni. Za předpokladu, že je Šaul stále ještě naživu a opravdu v rukou Hamasu, mohlo by radikální palestinské hnutí ovládající Gazu docílit některých svých požadavků. Aktuální by se tak znovu mohla stát zejména otázka propuštění palestinských vězňů z izraelských káznic, na čemž opakovaně krachovaly dřívější mírové rozhovory.

Palestinští vězni

Momentálně je v izraelských věznicích drženo přes pět tisíc Palestinců, ukazují statistiky izraelské lidskoprávní organizace B’Tselem, usilují o dodržování lidských práv na takzvaně okupovaných územích.

Při posledním únosu vojáka palestinskými ozbrojenci totiž Izrael vytvořil nebezpečný precedent: kývnul na kontroverzní výměnu života jediného vojáka Gilada Šalita výměnou za 1 027 palestinských vězňů. Bezmála 300 z nich si přitom odpykávalo tresty za teroristické činy proti židovskému státu.

Hamas v reakci na docílení svých požadavků výměnou za Šalita později vyzval k únosům izraelských vojáků.

Šalit strávil v palestinském zajetí dlouhých pět let, než se dostal v roce 2011 v pětadvaceti letech na svobodu. Už o dva roky dříve Izrael učinil několik ústupků, třeba výměnou za nahrávku jako důkaz, že je voják stále naživu.

Navzdory některým kritickým hlasům poukazujícím na propuštění osob majících podíl na terorismu podpořila nerovnou výměnu většina izraelské společnosti. Tehdejší průzkumy veřejného mínění hovořily dokonce o tom, že pro výměnu Šalita za víc než tisícovku palestinských vězňů bylo až 79 procent Izraelců, připomíná list The Washington Post.

Svůj podíl na tom má podle Washington Postu fakt, že v Izraeli musí povinnou vojenskou službu absolvovat každý občan, ženy nevyjímaje. Veřejnost tak s pět let vězněným mladíkem silně soucítila.

Byl to navíc první izraelský voják, který z palestinského zajetí vyvázl živý. Jeho předchůdce takové štěstí neměl. V roce 1994 uneseného devatenáctiletého Nachšona Wachsmana našlo při pokusu o osvobození izraelské komando již mrtvého.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video