Měsíc bude večer nejlépe vidět od 4. do 16. února. V té době podle expertů nejlépe vynikne plastičnost jeho povrchu.
Jupiter má jméno po vládci římských bohů, je největší a nejhmotnější planetou Sluneční soustavy. Tvoří ho převážně plyny. Charakteristickým útvarem atmosféry je Velká rudá skvrna.
Okolo Jupitera obíhají čtyři velké měsíce - Io, Europa, Ganymedes (největší měsíc ve Sluneční soustavě) a Callisto. Na povrchu Io byly objeveny činné sopky, Europa je zase pokryta tlustým ledovým příkrovem.
Saturn, pojmenovaný podle římského boha času, je charakteristický prstencem, který je viditelný již malým dalekohledem. Tvoří ho kameny a zrníčka prachu s příměsí ledu. Atmosféra planety se jeví jako soustava různobarevných pásů, na obloze vypadá jako jasná hvězda.
I Saturn má bohatou soustavu měsíců. Největší je Titan, který má poměrně hustou neprůhlednou atmosféru. Převažuje v ní dusík a je tam též metan. Nejmenší Saturnovy měsíce jsou nepravidelná tělesa o průměru desítek kilometrů.
Noční únorová obloha také nabízí dvojhvězdu Castor v souhvězdí Blíženců. V souhvězdí Orion lze zase pozorovat mlhovinou obklopenou čtyřnásobnou soustavu Trapez. Na hvězdokupu Plejády se mohou lidé podívat do souhvězdí Býka. Spirální galaxie M 31 bude dobře vidět v souhvězdí Andromedy.
