Semelová při zahájení akce komunistický převrat 25. února 1948 označila za významný mezník v historii země, který zahájil sociálně a ekonomicky nejúspěšnější období.
Chválou Gottwalda a celé komunistické éry nešetřil ani hlavní řečník, předseda Svazu mladých komunistů Československa Lukáš Kollarčík.
Semelová rovněž uvedla, že současná komunistická strana "prosazuje sociálně spravedlivou společnost, aby se tu neměla dobře jen hrstka bohatých". Právě to podle ní současné kapitalistické společnosti vadí, proto se chce KSČM zbavit. Shromáždění skončilo zpěvem Internacionály.
Očekávání, že obdivovatelé Klementa Gottwalda hodlají dnešní akcí u jeho hrobu zahájit kampaň, jejímž cílem bude zásadně změnit politiku KSČM, kterou kritizují, se nenaplnila.
Shromáždění z poklidu vyrušil jen antikomunistický aktivista Jan Šinágl. Přinesl si rudý transparent na jedné straně se srpem a kladivem, na druhé s hákovým křížem a střídavě ho obracel. Diskutoval s účastníky akce, kteří mu hrozili trestním oznámením za propagování fašistického symbolu. On jim naopak trestním oznámením za propagaci komunismu.
Sociální demokracie dnes naopak odsoudila veškeré akce, které jakkoli obhajují únorový komunistický převrat v roce 1948. Připomněla, že pro významnou část jejích členů nastalo období perzekucí a věznění. Mnozí lidé dnes na několika místech v Praze vzpomínali na oběti komunismu. Se zákazem KSČM podle včerejšího průzkumu veřejného mínění souhlasí lehce nadpoloviční většina Čechů.
V únoru 1948 po vyprovokované vládní krizi se KSČ pod Gottwaldovým vedením chopila moci ve státě. Zorganizovala řadu podpůrných akcí včetně ozbrojení lidových milicí. Pod tímto tlakem prezident Edvard Beneš přistoupil na požadavky KSČ, která sestavila novou vládu a začala upevňovat svou moc.