"Peníze nebudou z kapitoly ministerstva školství ani z půjček," uvedl Zeman. I přesto je řada vysokých škol rozhodnuta pokračovat v započatých protestech.
Rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm tak chce přimět ministerstvo k tomu, aby se začalo zabývat i dalšími problémy vysokých škol, zejména jejich rozvojem. Například Filozofická fakulta UK v Praze hodlá příští týden přerušit výuku a pozvat dovnitř k diskusím lidi z ulice.
Vysoké školy se začaly bouřit proto, že na základě slibu dvou miliard přijaly o deset tisíc studentů víc a hrozilo, že na jejich výuku nebudou mít peníze. Univerzity začaly také uvažovat o tom, že v dalších letech budou muset vzít opět méně studentů, aby se nedostaly do podobných potíží.
Rektoři vysokých škol, kteří se včera večer sjeli do Brna na 60. zasedání Konference rektorů, však přijali včerejší Zemanovo ujištění s nedůvěrou. "Budeme velmi pozorně sledovat, jestli to opět není jen slib," řekla ČTK rektorka Univerzity Palackého v Olomouci Jana Mačáková. Tato univerzita jako první minulou středu přerušila výuku.
Rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška označil znovu slíbené peníze za udržovací částku s tím, že skutečný rozvoj vysokých škol by potřeboval dalších deset miliard korun. "Připomněl bych panu ministrovi, že potřebujeme tyto peníze pro transformaci studijních programů, abychom zabránili kolapsu kvality vysokého školství," dodal.
Podle ministra školství by mělo na pokrytí výuky navíc přijatých studentů postačit 550 milionů a zbytek by měl jít na rozvoj škol. Rektoři však nikdy netvrdili, že celé dvě miliardy potřebují přímo na studenty, ale na to, aby jim mohli poskytnou celkově lepší zázemí pro studium.
Eduard Zeman také včera kritizoval vysoké školy, že nedobře nakládají s dotacemi, a že se nedostatečně snaží vydělat si komerční cestou. Rektoři argumentují, že už dlouho chtějí řešit nový způsob financování, ale dosud nenašli odezvu.
