Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Univerzita se pře o své svobody

  10:27aktualizováno  10:27
Praha - Ani čtyřhodinové jednání Akademického senátu Karlovy univerzity nerozhodlo spor politologa Zdeněka Zbořila a děkana filosofické fakulty Petra Koláře. Přesto se na něm otevřel veliký otazník českých vysokých škol: do jaké míry může být vědecké bádání svobodné? "Na naší fakultě nesmí docházet k prezentování extremistických názorů," tvrdí děkan. "Já jsem svůj seminář vedl správně," odpovídá mu Zbořil.

Páteční zasedání senátu ukázalo, že jejich spor - který se nedotýká jen případu ultrapravičáka na semináři, ale hlavně problému akademických svobod - rozdělil vysokoškoláky i jejich vyučující na dvě vyrovnané části. Proto je zatím situace patová. Hlasování senátu bylo po čtyřhodinové diskusi o měsíc odloženo.

Svoboda u nás narazila na zodpovědnost, říká děkan

Když děkan Filozofické fakulty UK Petr Kolář před třemi týdny zrušil seminář o politickém extremismu, netušil, že právě rozděluje akademickou obec na dvě části. Jedna s ním souhlasí: neonacista by na univerzitě hovořit neměl. Ale podle mnoha dalších vyučujících i studentů udělal Kolář ukvapený krok, kterým výrazně omezil akademické svobody. "Já svého kroku nelituji," tvrdí děkan s odstupem.
Skutečně bylo správné přerušit rozjetý seminář v půli a odebrat doktoru Zbořilovi osobní ohodnocení?
Neučinil jsem to unáhleně, ale po konzultacích se svými proděkany i panem Zbořilem. Sice jsem pak musel snést několik útoků, ale vzniklou diskusi jsem uvítal. Na půdě fakulty se totiž objevil problém, který se léta bouřlivě řeší v USA - v moderní době se v akademickém prostředí dostáváme stále častěji do střetu zaručených svobod s etickými principy. Zatím nikdo přesně nespecifikoval, jak jednat zodpovědně a zároveň uchovat svobodu bádání a výuky. U nás ten problém vyvstal velmi ostře a jsem rád, že nebyl zametený pod koberce. Rychle byl řešen, a teď můžeme vést diskuse, jak se nadále vyrovnávat s podobnými situacemi.
Ale přesto - není v naprostém pořádku, když vyučující pohotově zareaguje na vznik nového politického subjektu a pozve jeho hlavního představitele? Nebylo potrestání zbytečně tvrdé?
Ten seminář nesplňoval parametry, které podle plánu splňovat měl. Každý nese svou zodpovědnost, ale politologové zvláštní: Zbořil zval do semináře extremisty, kteří toho mohli využít ke své legitimizaci. A fakulta byla vystavená podezření, že se v ní děje něco nekalého - je pravda, že v pracovat v jiném oboru, tak se do podobných problémů nedostal.
Jak vlastně extremismus vymezujete? Anarchista Jakub Polák se v budoucnosti Zbořilova semináře zúčastnit může?
Poučil jsem se od politiků, že je ten termín velmi vágní. Ale jde mi o to, že někteří političtí aktivisté mají evidentně na svědomí popírání holocaustu nebo hajlování před synagogou. A to extremisté jsou.
Narážíte na Vávru, který se hlásí na politologii na Fakultě sociálních věd UK. Být tamním děkanem, jak byste na jeho snahu reagoval?
S každým, kdo je legitimní k tomu, aby žádal o přijetí na vysokou školu, se musí jednat stejně korektním způsobem. Takto bude zacházeno i s Vávrou. Ale pokud bude přijat, tak všichni studenti mají práva i povinnosti, a z tohoto hlediska jsou posuzováni.
Ospalé jednání v Malé aule Karolina zcela proměnila jediná věta předsedy senátu Vladimíra Geršla: "Přikročme k případu dočasně zrušeného semináře o politickém extremismu." V ten moment vešli do sálu novináři, fotografové i televizní štáb. Všechny židle se zaplnily a část diskutujících musela postávat u stěny.

Jako první dostal slovo děkan. Prohlásil, že trvá na svých sankcích, protože seminář trpěl řadou formálních chyb (nebyl například anotován na internetu) a násilník Vávra na něm dostal příležitost obhajovat svou politiku.

Jeho další věty byly oceněny potleskem části senátorů: "Před týdnem jsem ovšem rozhodl, že po odstranění nedostatků může seminář pokračovat." Napříště mohou extremisté vystoupit jedině v řízeném dialogu, který by například nedovolil sebemenší propagaci fašismu: "Od toho se univerzita musí distancovat!"

Zbořil se ke svému semináři vyjádřil tichým hlasem. Připomněl, o co se už devět let ve svých besedních seminářích snaží. Zástupce jednotlivých skupin žádá o vyjádření ke čtyřem otázkám - jaká je jejich ideologie a struktura, z jakých zdrojů jsou financováni a rozpočtováni, a jaké mají zahraniční kontakty.

Smutně dodal, že mu často nesprávná medializace problému uškodila. "Už nemohu dělat soudního znalce v případech extremistů, nebylo by to bezpečné. Neumím se prát a mám strach o zuby. Ale snad jsme alespoň upoutali pozornost veřejnosti k vážnému problému, patnáctiletým antisemitům, kteří chodí po ulicích."

Na závěr si neodpustil varování. "Není špatné věnovat se mladým extremistům a jejich názorům podrobně," obrátil se na předsedu senátu. "Myslím, že právě na vaší židli seděl a diskutoval roku 1992 radikální ekolog Joschka Fischer, který je dnes německým ministrem zahraničí. Pevně věřím, že takový osud Vávru nečeká, i když jsem si jistý, že v politice také skončí."

Poté se rozpoutala diskuse. Zapojili se do ni mimo jiné Zbořilovi studenti, podle nichž se děkan unáhlil: "Rozhodně neměl důvod rušit výuku, chyby se daly odstranit i za chodu," shodli se. Naopak zástupci Akademického senátu Filosofické fakulty  uvedli, že postup děkana "byl korektní a v každé fázi adekvátní situaci".

Složitost a citlivost problému demonstroval rektor univerzity Ivan Wilhelm. Denně se jím zabývá i proto, že stále dostává poštou kritické reakce. "Mluvil jsem o tom se dvěma francouzskými univerzitními profesory a ti se shodli, že u nich by takový seminář uvítali," vypráví. "Jenže další tři z Německa mi řekli, že u nich by si to rozhodně nemohli dovolit, a politolog z USA tvrdil, že by s ním ve Státech prošel asi v polovině případů," dodal.

Přesto pochválil své podřízené, za to, jak problém řeší. "Univerzitní šatlava tentokrát zůstane prázdná, ale do budoucna snad budeme moudřejší," prohlásil.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše přišla na setkání s dobrovolníky ve...
Drahoš v námořnickém tričku děkoval za 78 321 podpisů pro boj o Hrad

„Vítejte všichni na palubě,“ přivítal Jiří Drahoš dobrovolníky, kteří sbírali podpisy, aby se mohl zúčastnit volby prezidenta. Nasbírali jich zatím 78 321. Aby...  celý článek

Ilustrační snímek
Teploty se budou na přelomu srpna a září průměrně pohybovat okolo 24 °C

Průměrné denní teploty během následujících čtyř týdnů klesnou, zůstanou však na dlouhodobém průměru. Průměrné by na přelomu prázdnin a školního roku měly být i...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám
Jsem těhotná a partner mi zahnul. Přesto zůstávám

Jak se jiné ženy postavily k nevěře a co jim pomohlo.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.