Páteční zasedání senátu ukázalo, že jejich spor - který se nedotýká jen případu ultrapravičáka na semináři, ale hlavně problému akademických svobod - rozdělil vysokoškoláky i jejich vyučující na dvě vyrovnané části. Proto je zatím situace patová. Hlasování senátu bylo po čtyřhodinové diskusi o měsíc odloženo.
|
Svoboda u nás narazila na zodpovědnost, říká děkan |
| Když děkan Filozofické fakulty UK Petr Kolář před třemi týdny zrušil seminář o politickém extremismu, netušil, že právě rozděluje akademickou obec na dvě části. Jedna s ním souhlasí: neonacista by na univerzitě hovořit neměl. Ale podle mnoha dalších vyučujících i studentů udělal Kolář ukvapený krok, kterým výrazně omezil akademické svobody. "Já svého kroku nelituji," tvrdí děkan s odstupem. Skutečně bylo správné přerušit rozjetý seminář v půli a odebrat doktoru Zbořilovi osobní ohodnocení? Neučinil jsem to unáhleně, ale po konzultacích se svými proděkany i panem Zbořilem. Sice jsem pak musel snést několik útoků, ale vzniklou diskusi jsem uvítal. Na půdě fakulty se totiž objevil problém, který se léta bouřlivě řeší v USA - v moderní době se v akademickém prostředí dostáváme stále častěji do střetu zaručených svobod s etickými principy. Zatím nikdo přesně nespecifikoval, jak jednat zodpovědně a zároveň uchovat svobodu bádání a výuky. U nás ten problém vyvstal velmi ostře a jsem rád, že nebyl zametený pod koberce. Rychle byl řešen, a teď můžeme vést diskuse, jak se nadále vyrovnávat s podobnými situacemi. Ale přesto - není v naprostém pořádku, když vyučující pohotově zareaguje na vznik nového politického subjektu a pozve jeho hlavního představitele? Nebylo potrestání zbytečně tvrdé? Ten seminář nesplňoval parametry, které podle plánu splňovat měl. Každý nese svou zodpovědnost, ale politologové zvláštní: Zbořil zval do semináře extremisty, kteří toho mohli využít ke své legitimizaci. A fakulta byla vystavená podezření, že se v ní děje něco nekalého - je pravda, že v pracovat v jiném oboru, tak se do podobných problémů nedostal. Jak vlastně extremismus vymezujete? Anarchista Jakub Polák se v budoucnosti Zbořilova semináře zúčastnit může? Poučil jsem se od politiků, že je ten termín velmi vágní. Ale jde mi o to, že někteří političtí aktivisté mají evidentně na svědomí popírání holocaustu nebo hajlování před synagogou. A to extremisté jsou. Narážíte na Vávru, který se hlásí na politologii na Fakultě sociálních věd UK. Být tamním děkanem, jak byste na jeho snahu reagoval? S každým, kdo je legitimní k tomu, aby žádal o přijetí na vysokou školu, se musí jednat stejně korektním způsobem. Takto bude zacházeno i s Vávrou. Ale pokud bude přijat, tak všichni studenti mají práva i povinnosti, a z tohoto hlediska jsou posuzováni. |
Jako první dostal slovo děkan. Prohlásil, že trvá na svých sankcích, protože seminář trpěl řadou formálních chyb (nebyl například anotován na internetu) a násilník Vávra na něm dostal příležitost obhajovat svou politiku.
Jeho další věty byly oceněny potleskem části senátorů: "Před týdnem jsem ovšem rozhodl, že po odstranění nedostatků může seminář pokračovat." Napříště mohou extremisté vystoupit jedině v řízeném dialogu, který by například nedovolil sebemenší propagaci fašismu: "Od toho se univerzita musí distancovat!"
Zbořil se ke svému semináři vyjádřil tichým hlasem. Připomněl, o co se už devět let ve svých besedních seminářích snaží. Zástupce jednotlivých skupin žádá o vyjádření ke čtyřem otázkám - jaká je jejich ideologie a struktura, z jakých zdrojů jsou financováni a rozpočtováni, a jaké mají zahraniční kontakty.
Smutně dodal, že mu často nesprávná medializace problému uškodila. "Už nemohu dělat soudního znalce v případech extremistů, nebylo by to bezpečné. Neumím se prát a mám strach o zuby. Ale snad jsme alespoň upoutali pozornost veřejnosti k vážnému problému, patnáctiletým antisemitům, kteří chodí po ulicích."
Na závěr si neodpustil varování. "Není špatné věnovat se mladým extremistům a jejich názorům podrobně," obrátil se na předsedu senátu. "Myslím, že právě na vaší židli seděl a diskutoval roku 1992 radikální ekolog Joschka Fischer, který je dnes německým ministrem zahraničí. Pevně věřím, že takový osud Vávru nečeká, i když jsem si jistý, že v politice také skončí."
Poté se rozpoutala diskuse. Zapojili se do ni mimo jiné Zbořilovi studenti, podle nichž se děkan unáhlil: "Rozhodně neměl důvod rušit výuku, chyby se daly odstranit i za chodu," shodli se. Naopak zástupci Akademického senátu Filosofické fakulty uvedli, že postup děkana "byl korektní a v každé fázi adekvátní situaci".
Složitost a citlivost problému demonstroval rektor univerzity Ivan Wilhelm. Denně se jím zabývá i proto, že stále dostává poštou kritické reakce. "Mluvil jsem o tom se dvěma francouzskými univerzitními profesory a ti se shodli, že u nich by takový seminář uvítali," vypráví. "Jenže další tři z Německa mi řekli, že u nich by si to rozhodně nemohli dovolit, a politolog z USA tvrdil, že by s ním ve Státech prošel asi v polovině případů," dodal.
Přesto pochválil své podřízené, za to, jak problém řeší. "Univerzitní šatlava tentokrát zůstane prázdná, ale do budoucna snad budeme moudřejší," prohlásil.
