Je to největší investice do vědeckého centra na pražské 1. lékařské fakultě od dob, kdy Karel IV. založil univerzitu. Nová místnost plná přístrojů a technologií stála 200 milionů korun. Jen zázemí se připravovalo více než rok. A čím je tak unikátní?
Technologie, kterou vědci v úterý slavnostně představili, umí přesně sledovat život buňky či přenos léku a jeho účinek na buňku. Lékaři přesně vidí, kudy buňka tělem putuje. Nikam se jim neztratí, což je výhodné třeba při aplikaci kmenových buněk. Organismus nezatěžuje radioaktivním zářením ani kontrastními látkami.
Přístroj s názvem MPI (česky zobrazovač magnetických částic, pozn. red.) využívá zobrazování za pomoci paramagnetických částic. Je tedy jakýmsi „rentgenem“ na úrovni buněk. Pro vědce je zatím dostupný jen na dvou místech na světě.
„Dokáže sledovat procesy v živých organismech tak, jak opravdu probíhají v reálném čase,“ říká děkan fakulty Aleksi Šedo.
„Technologický postup, který tato metoda využívá pro zobrazování, je skutečně zlomový. Je to podobné, jako když vynález mikroskopu změnil svět vědy,“ dodává děkan, který věří, že přístroj medicínu v budoucnu hodně ovlivní. Teď je však čas na důkladný výzkum.
Univerzita se s firmou, která přístroj vyvinula, dohodla, že pro ni bude zjišťovat, na co všechno se dá technologie použít a jak práci s přístrojem zdokonalit. Tak, aby později mohl sloužit lékařům po celém světě.
„Díky přístroji je možné pozorovat, jak se buňka chová, jaký má metabolismus, jak v ní probíhají informační procesy. To je mimo jiné velmi zajímavé pro pochopení fungování léků v organismu i třeba pro studium kmenových buněk a pro zjištění, jak se v těle pohybují. Už nejde jen o vytváření nějakých mrtvých preparátů, ale o sledování těchto procesů přímo v těle tak, jak to v něm opravdu funguje,“ vysvětluje děkan Šedo.
Výhodou nového přístroje je také rychlost. MPI je asi tisíckrát rychlejší než dosud využívaný pozitronový emisní tomograf. Zároveň je stokrát citlivější než počítačový tomograf (CT).
S pozorováním se začne u myší
„Ten přístroj je umístěný ve dvou místnostech a zobrazuje malou myš. Je teď potřeba vytvořit přístroj, který bude zobrazovat celého člověka tak, aby nezabíral celé patro nebo budovu. Musí se to miniaturizovat, aby to bylo použitelné a cenově dostupné pro nemocnice,“ vysvětlil Luděk Šefc, vedoucí Centra pokročilého preklinického zobrazování.
Živými organismy budou prozatím zvířata ze zvěřince fakulty. Teprve později může začít přístroj sloužit lidem. „Přímo ten náš to však nebude, my tu zatím nejsme technicky vybaveni na lidskou medicínu. Máme cosi jako prototyp, který budeme výrobci pomáhat vyvíjet dál. Jsme vlastně součástí toho, jak se přístroj bude využívat později,“ popsal děkan.
Pro práci s přístrojem je potřeba vytvořit speciální sondy, jimiž se pak označují třeba kmenové buňky v těle.
Právě to je jeden z prvních velkých úkolů, které mají čeští vědci před sebou: vyvinout takové značení, které bude nejvhodnější. Spolupracovat při tom budou matematici, fyzici i lékaři dohromady.
Univerzita bude mít navíc ze spolupráce s průmyslovými partnery peníze. Obří investice se tak zčásti vrátí.
Fakulta měla štěstí, že měla v šuplíku připravený projekt na přístroj ve správnou dobu. Praha byla z pohledu Evropské unie donedávna příliš bohatým regionem, takže pro město dotace nebyly. Pak však vznikly nové dotace směrované přímo pro Prahu a čas pro odevzdání projektů byl krátký, hodně pracovišť o peníze nestihlo požádat. Tehdy fakulta oprášila připravený projekt a dotaci získala. Pracoviště, které tak vzniklo, je podle výrobce MPI vzorem pro zbytek světa.
