Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vdát se v devíti a učit se víře. Islamistky napsaly manuál správné ženy

  9:31aktualizováno  9:31
Svatba v devíti letech, zbytek života uvnitř svého domu. Věda není potřeba, stačí studium náboženství. Z prostředí Islámského státu unikl manuál, jak se mají správné muslimky chovat. Arabsky psaný dokument určený muslimkám přeložila londýnská organizace Quilliam, která bojuje proti extremismu.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: AP

Je legitimní, aby se dívka vdala v devíti letech. Většina čistých děvčat se vdá v šestnácti nebo sedmnácti, kdy jsou ještě mladé a aktivní. Mužům nebude více než dvacet. Žena nemá žádnou větší odpovědnost než být manželkou svému choti a smyslem ženiny existence je svatá povinnost mateřství.

Takové a mnohé další rady se objevují v manuálu Ženy islámského státu: manifest a případová studie, který vyšel na jednom z džihádistických webů. Do angličtiny ho přeložila a výkladem opatřila londýnská organizace Quilliam (dokument v angličtině si můžete přečíst zde). Dokument prý vytvořila skupina aktivistek Islámského státu - brigáda Al-Chansáa, která sídlí v syrském městě Rakká.

Žena by podle tohoto dokumentu měla žít sedavý, klidný a stabilní způsob života. Muž je jejím opakem. Jestliže se tyto role smíchají nebo přehodí, lidstvo bude uvrženo do nestability. Podstata společnosti se otřese, základy se rozpadnou a zdi se zhroutí.

Proč zkoumat vrány a zrnka písku?

Správná muslimka podle autorek textu nemůže plnit svou roli nevzdělaná a lhostejná. Vzdělávání dívek by mělo začít v sedmi a skončit v patnácti letech. Nejdříve by se měla vyučovat víra, matematika, arabština a přírodověda. Od desíti let by se dívky měly zabývat kromě víry hlavně tématy, které souvisí se svatbou a rozvodem.

Změny v Arábii

Kolébka islámu se mění, mladí Saúdové se ptají po základech víry

Ilustrační foto.

Ty jsou však jen dodatkem k pletení, tkaní oděvů a vaření. Ve třinácti se výuka zaměří na právo šaría, výchovu dětí a nezbytné základy vědy. Z dějepisu je důležitá jen islámská historie, život proroka Mohameda a jeho následovníků. Na Západě totiž ženy studují zbytečné věci jako „mozkové buňky vran, zrnka písku a tepny ryb“ v nejvyšších horách a nejnižších údolích.

Věda je v dokumentu celkově zbytečným oborem, uznává se pouze to, co je užitečné pro každodenní život. „Jejich podivná studia trvají mnoho let a brání jim ve svatbě. Získané znalosti jim navíc přinášejí jen problémy. Žena by se vysokoškolskými tituly neměla pokoušet dokázat, že je chytřejší než muž,“ píše se v textu, který i s analýzou Quilliamu čítá přes čtyřicet stran.

Pro ženy je dále vždy vhodnější, aby zůstaly skryté a zahalené a udržovaly společnost zpoza svého závoje, radí islamistky. Ženu přirovnávají k režisérovi filmu, který je nejdůležitější osobou snímku, leč zůstává v pozadí. Dokument také uvádí, že odhalování částí těla, které by měly být zakryté oděvem, plastické operace nosu, náušnice v uších, depilace těla a lakování nehtů jsou dílem Satana, který k tomu ženy přemluvil.

Je svatým právem muže, aby mu žena padla k nohám

Žena by neměla opouštět dům ani kvůli modlitbě, jakkoliv je to důležitá součást dne. Jsou jen tři důvody, proč může správná muslimka vyrazit do víru ulice - džihád ve chvílích, kdy je mužů málo, studium víry a záležitosti denní potřeby a povolání lékařky či učitelky. I ženy těchto profesí však musí dodržovat pravidla práva šaría.

Co je šaría

Šaría je systém islámského náboženského práva. Primárně dává věřícímu návod, jak žít podle islámu. Zabývá se vztahem člověka k Bohu a vztahem člověka k člověku, a až sekundárně začaly na základě potřeby chalífátu vznikat právní odvětví regulující vztah člověka a společnosti, jako je například trestní právo.
V otázkách uctívání, svědomí, morálky (modlitba, půst, pouť, očista, halal jídlo apod., morální zásady) je šaría praktikována více než miliardou muslimů na celém světě.

Největší islámské země jako Indonésie, Bangladéš nebo Pákistán, mají nenáboženskou ústavu a právní systém pouze s některými pozůstatky šaríi v rodinném právu. V Turecku je ústava oficiálně sekularizovaná.

Saúdská Arábie a Írán udržují šariu jako jediný pramen práva, včetně náboženské policie, kontrolující dodržování zásad daných tímto systémem.

Zdroj: wikipedie

Když už žena musí pracovat, měla by to být práce přiměřená jejím schopnostem a neměla by jí zabírat příliš mnoho času - maximálně tři dny týdně. Velký zřetel je brán v tomto plánu na děti. Žena se musí postarat především o ně, práce je až druhá v pořadí.  Že by ženy měly i své zájmy a potřeby, o tom není v dokumentu ani zmínka. Podle islamistek nepřináší touha po rovnoprávnosti žen s muži „nic než trny“. Říkají, že je proti přírodě.

Vinu za selhání dnešních žen ve své přirozené roli však dokument trochu „hází“ i na muže. „Namísto pravých mužů vidí ženy množství těch slabých, kteří neumí nést zodpovědnost ani za svůj dům nebo syny,“ kritizují autorky s tím, že se muži mají o ženu kompletně postarat. „Je svatým právem manželů, aby jim manželka padla k nohám. Dnes je však bohužel málo takových žen kromě těch, nad kterými se Bůh smiloval. Kdyby muži byli muži, ženy by byly ženami,“ dodávají.

Ne všechny části manuálu jsou však z perspektivy západního vidění světa nenávistné nebo nepochopitelné. „Běžný muslim by neměl zneužívat svou pozici k tomu, aby někoho přemohl nebo ranil. Běžný muslim je dobrý a soucítí se slabšími. Neměl by ubližovat ženám a měl by kritizovat ty, kteří to dělají,“ píše se v něm. Často také cituje Korán.

Pokrytecká Saúdská Arábie

Jedna kapitola dokumentu se nazývá „Ženy v Islámském státu - případová studie“. Ta značně propagandistickým způsobem porovnává úroveň života žen v městech Mosul v Iráku a Rakká v Sýrii a ve zbytku světa. Uvádí například, že od dob západního kolonialismu a útlaku ve jménu „svobody, humanity a rovnosti“ se život muslimských žen radikálně zlepšil. Stejný podíl na nespravedlnosti přičítají podporovatelky sunnitského Islámského státu také šíitům.

Reportérky ženské brigády údajně cestovaly do těchto měst a viděly šťastné ženy v černých šatech, které „rozčilují pokrytce a jejich přátele“. Zatímco dříve byly ženy nuceny ukazovat celníkům pas se svou fotografií, dnes po příchodu „božích vojáků“ mohou cestovat zahalené, decentní.

Manuál však tvrdě kritizuje také konzervativní království v Saúdské Arábii. Tvrdí, že ženy jsou tam znásilňovány a za maličkosti odsuzovány bez soudního procesu. Navíc je v zemi údajně nutí žít západním stylem života - s fotkou v pasu a s muži po boku v bankách, obchodech a školách, kde se navíc křesťanští studenti mohou učit spolu s muslimskými. Saúdskoarabské ženy se odhalují v médiích a mohou veřejně publikovat, za což je autorky textu nazývají „padlé ženy“.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.