Pavel Filipek z referátu válečných hrobů odhaduje, že může jít až o tisíce pozůstalých, kteří si mohou na interaktivní mapě na internetové stránce www.valecnehroby.army.cz. poprvé najít hrob svých předků a dozvědět se i okolnosti jejich smrti.
"Čeští vojáci, kteří bojovali za osvobození republiky, mají hroby po celém světě a velmi často až na jeho druhém konci – třeba v Tokiu nebo v Číně. Není tedy divu, že rodiny o tom nic nevědí," vysvětluje Filipek.
Válečný hrob českých vojáků v japonském Tokiu.
Mnozí pozůstalí nanejvýše tušili doposud jen to, že jejich pradědeček zmizel kdesi na Sibiři anebo možná v Japonském moři. V Singapuru historici například našli hrob vojína Silvestra Němce, kterého ubili Japonci, když ležel v místní nemocnici.
"Tahle služba lidem je k nezaplacení," pochvaluje si místopředseda Československé obce legionářské Alexander Beer. Ročně se prý na obec obracejí stovky lidí, aby jim pomohla vypátrat hroby jejich příbuzných. "Až dosud jsme je museli většinou odmítat, protože jsme to ani my nevěděli," dodává Beer.
Ostatně i plukovník ve výslužbě Beer si s dojetím až po 66 letech přečetl, že jeho kamarád František Král, který padl v tankové bitvě u Buzivky, je pochován v Ostrožanech na Ukrajině. "Naposledy jsem Frantu zahlédl, když vedle něj v lednu čtyřiačtyřicet vybuchl dělostřelecký granát. Od té doby jsem o něm neměl zprávy," říká Beer.
Čtěte v úterní MF DNES
Více projektu, který lidem pomůže objasnit, za jakých okolností a kde jejich blízcí sloužící v armádě zemřeli, čtěte v úterním vydání MF DNES.
