Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Unikátní stoleté snímky ukázaly sanfranciskou katastrofu v barvě a 3D

  10:36aktualizováno  10:36
San Francisco na těch snímcích vypadá jako po bombardování. Jen tu a tam stojí dům, ulice lemují ruiny a nikde ani živáčka. Fotografie, které zveřejnilo americké Smithsonian Museum, jsou výjimečné. Jsou to první známé barevné snímky kalifornského města po ničivém zemětřesení v roce 1906. A navíc ve 3D.

Unikátní barevné snímky San Franciska po zemětřesení v roce 1906. | foto: AP

Snímky pořídil Frederick Eugene Ives, vynálezce a průkopník nových fotografických technik, z nichž některé se používají dodnes.

Do San Franciska zavítal několik měsíců po zemětřesení, které město zdevastovalo brzy ráno 18. dubna 1906. Otřesy o síle 7,9 stupně a následný požár připravily tři tisíce lidí o život a na tři sta tisíc dalších o střechu nad hlavou.

Třebaže od katastrofy uplynulo relativně dost času, Ives spatřil obrázek zkázy. Už před ním sice pobořené město zdokumentovaly zástupy fotografů, on ale přivezl svůj vynález, který dal snímkům hned dvě dimenze navíc: barvu a prostorový efekt.

Unikátní barevné snímky San Franciska po zemětřesení v roce 1906.

Fotky Ives pořizoval v ulicích nebo ze střechy dodnes fungujícího hotelu Majestic, odkud byl výhled na kilometry daleko. Zachycují pobořené domy i celé ulice, provizorní dřevěné baráky, ale i detaily jako billboard s reklamou na dámské boty za lákavých 25 centů a jiný, inzerující z dnešního pohledu poněkud bizarní produkt - žvýkací tabák.

Trvalo ovšem 105 let, než se Ivesovy fotografie dočkaly publikování. Předloni je objevil pracovník smithsonianského vzdělávacího institutu, když procházel rozsáhlou sbírku snímků pořízených na skleněné negativy. Tu muzeu věnoval Ivesův syn.

Unikátní barevné snímky San Franciska po zemětřesení v roce 1906.

Speciální Ivesova technika barevných fotografií byla velmi náročná na výrobu výsledných snímků, které doslova slepoval z jednotlivých barevných vrstev. Kvůli dlouhé expoziční době navíc neumožňovala fotografovat pohybující se objekty, třeba chodce či koňské povozy. Liduprázdné ulice tak jen podtrhují obraz zmaru.

Technika barevných prostorových fotek se neuchytila i z jiného důvodu. Vyžadovala speciální prohlížecí zařízení, které bylo složité na ovládání a velmi drahé. V přepočtu na dnešní měnu by stálo asi tisíc dolarů (asi 18 tisíc korun).

"Ten (starý) svět jsme znali jenom v černé a bílé," řekl listu San Francisco Chronicle objevitel snímků Anthony Brooks. Lidé už sice mohli vidět obrázky tehdejší zkázy v barvě, i to ale až doposud byly jen černobílé a teprve později ručně kolorované snímky.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Útočník ve finském Turku pobodal několik lidí, policie ho postřelila
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

Plácneme si? ...takto asi gesto míněno nebylo. Kancléřka Angela Merkelová se...
V září nevolte Merkelovou, apeluje Erdogan na německé Turky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.