Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Unikátní snímky ukázaly Prahu po bombardování, podívejte se

  13:05aktualizováno  13:05
Vybombardované opatství Na Slovanech, těla čekající na identifikaci v chladu kostela, ale i úsměvy mládeže odklízející v posledních týdnech války trosky. Snímky fotografa Stanislava Maršála zůstávaly přes půl století uložené "v šuplíku". Historikům se dostaly do rukou až po jeho smrti.

Záběry Stanislava Maršála z Prahy po bombardování v roce 1945) | foto: Vojenský historický ústav

Soubor záběrů je svým rozsahem, obsahem a kvalitou unikátní výpovědí z Prahy února a března 1945. Unikátní také proto, že Stanislav Maršál měl jako oficiální fotograf Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě přístup do míst, kam se jiní fotografové nedostali.

Stanislav Maršál

Narodil se 2. února 1910, od přelomu dvacátých a třicátých let se zajímal o fotografii.

V Kuratoriu pro výchovu mládeže působil v posledních dvou válečných letech. Rok po válce se stal aranžérem, pak pracoval ve slévárně a v roce 1961 odešel do invalidního důchodu. V něm téměř třicet let fotil, tematicky se zajímal o ztvárnění vážné hudby a divadla. Zemřel 3. července 2004.

Stovky fotografií z války sám nezveřejnil, rodina je po jeho smrti nabídla Vojenskému historickému ústavu, který práva k snímkům odkoupil.

Proč si své snímky po válce nechal pro sebe?Jednou z možností je, že je prostě sám nepokládal za přínosné a zapomněl na ně. Druhou pak to, že se prací pro Kuratorium nechtěl chlubit – třebaže není známé, za jakých okolností do něj vstoupil.

Organizaci totiž zřídil a vedl kolaborant Emanuel Moravec. Kuratorium zastřešovalo řadu sportovních a branných aktivit mládeže a vedlo ji k zásadám německého národního socialismu.

"Až do konce roku 2008, kdy Vojenský historický ústav koupil práva k pozůstalosti, byl Maršál z hlediska české válečné fotografie neznámý," řekl iDNES.cz historik Jan B. Uhlíř, který z fotografových snímků sestavil publikaci Bomby na Prahu.

Lidé se o Maršálovi mohli poprvé dočíst v časopisu Historie a vojenství v roce 2009. Následovala výstava na Novoměstské radnici v Praze. Teď jsou snímky v plném rozsahu dostupné knižně. V textové části publikace Uhlíř popsal příčiny, průběh i následky náletů na hlavní město.

Záběry Stanislava Maršála z Prahy po bombardování v roce 1945)
Záběry Stanislava Maršála z Prahy po bombardování v roce 1945

Záběry fotografa Stanislava Maršála z Prahy po náletech v roce 1945 (zdroj: Vojenský historický ústav)

Na zemi byla Popeleční středa, ve vzduchu Valentýn

Maršál ve svém díle zachytil dva nálety z února a března 1945, tedy z posledních týdnů války. Bezprostředně po náletech pořídil více než 250 fotografií. První nálet přišel v den, který pro české věřící byl Popeleční středou a pro posádky bombardérů svátkem zamilovaných – Valentýnem.

Ukázka fotografií

Na větší výběr snímků z publikace Bomby na Prahu se podívejte na webu Vojenského historického ústavu.

Vojenský historický ústav si snímků cení především pro jejich ojedinělost, jak v šíři, tak ve fotografické kvalitě.

"Nic takového dosud neexistovalo, respektive nebylo objeveno. Autor tímto souborem bezpochyby vstupuje do historie české, respektive československé fotografie a řadí se tak ke známým fotografům, jejichž práce už dnes patří k válečné klasice: Ladislavu Sitenskému, Zdeňku Tmejovi, Jindřichu Marcovi či Karlu Hájkovi," uvedl VHÚ.

Ruka jedné z oběti bombardování (záběry Stanislava Maršála z Prahy po
Záběry Stanislava Maršála z Prahy po bombardování v roce 1945

Záběry fotografa Stanislava Maršála z Prahy po náletech v roce 1945 (zdroj: Vojenský historický ústav)

Na motivy pestré dílo nabízí obraz Prahy ze 14. února a 25. března 1945, případně z dnů po bombardování: od celkových záběrů na zničené budovy (například benediktinské opatství Na Slovanech) přes odklízení sutin a těla čekající na identifikaci v chladu kostela až po oficiální smuteční obřady.

Šok na konci války

Dvojice náletů obyvatele Prahy zaskočila. Válečné strasti se jí do té doby prakticky vyhýbaly a protože byly poplachy běžné, lidé si na ně zvykli. Šok způsobil hlavně první nálet, kdy dvaašedesát bombardérů B-17, které nenašly Drážďany, svrhlo během pěti minut přes 152 tun bomb. Zahynulo kolem 700 lidí.

Pětadvacátého března už nálet cílil na Prahu. Víc než pět set strojů B-17 a B-24 přiletělo ve třech vlnách, bomby těžce poškodily bývalou ČKD a Pragu. Cílem náletu, který nepřežilo 370 lidí, bylo zabránit výrobě lehkých stíhačů tanků.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Pojišťovna za zničený kostel vyplatí 20 milionů a pomůže s dalšími náklady

Pojišťovna v případě vypáleného kostela v Třinci-Gutech uhradí zřejmě 20 milionů za zničenou stavbu, i náklady spojené s odstraněním trosek, úklidem požářiště...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.